Máte někdy pocit, že vám něco v životě chybí? Něco zásadního? Přítel, který vás opustil v dětství a vy nevíte proč? Je pryč a já opět sedím na náměstí a přemlouvám sám sebe, abych se zvedl a šel se podívat na staré, dávno plevelem zarostlé hřiště, kde jsme si chodívali spolu hrát. Přemlouvám se takto den co den od mých patnáctých narozenin, kdy jsem pochopil, jaký je vlastně smysl života a čím jsou barvy aury tak důležité. Celých pět let, každý den, sbírám odvahu jít na to místo. Ale dnes ne, dnes ještě ne. Ještě to nedokážu, nejsem připraven! Tučné psaní - inspirováno mnoha články z internetu.

„Co se tady ochomýtáš? Ty - skřete! Pojď sem! Ty nejsi Žid!" přitáhl jsem si malého člověka za klopy k sobě. „Dej mi doklady!" Uviděl jsem pichlavé šedé oči, ve kterých se blýskala nenávist. Plivl mi do tváře a vytáhl identifikační papíry. „Co si to dovoluješ ty zmetku, mám tě tady na místě zastřelit?" „Udělej to, ty nacistický parchante!" odvětil klidnou plynnou francouzštinou a opět na mě plivl. Otřel jsem si tvář a taktéž úplně klidně odpověděl německy: „Ty si myslíš, že neumím Francouzsky? Teď sis podepsal ortel!" -Jsou zde popisovány některé druhy mučení, které nacisti prováděli na vězních, takže, kdo na to nemá žaludek, ať to raději nečte. -Příběh v žádném případě nenabádá k nacismu a antisemitismu, ba naopak, jen letmo naznačuje hrůzy, které se děly za 2. světové války. -boy/boy - láska mezi muži, komu se to příčí - nečíst.

Příběh ze studentského prostředí o lásce, kterých bylo napsáno už stovky, ale tentokrát je všechno naopak. Zde se nedočkáte Leviho jako profesora a studenti nebudou šikanovat jiné studenty... Příběh bych chtěla věnovat všem, kteří mi byli celý ten rok, co zde píšu příběhy, věrní. Takže přeji pěkný čtenářský zážitek u tohoto halloweensko - vánočního příběhu.

...

Ahoj, jmenuji se Levi Ackerman a nastoupil jsem učit na novou školu.

Levi Ackerman žije ve svých 30letech absolutně nudný, nezajímavý život učitele francouzštiny na střední škole. Svoje večery tráví opravováním písemek a dny vyučováním na škole, kterou nemůže vystát. Jak už to ale tak bývá, většinu stereotypních životů po čase něco ozvláštní. _____________ - Úplně na začátek bych ráda dodala, že skutečně doporučuji doprovodné písničky ke kapitolám, občas to vážně hodně zahýbe atmosférou - Označení pro dospělé tu není jen tak - Fanfikce obsahuje SPOILERY z prakticky celého anime. Nedoporučuji číst, pokud jste anime ještě nedokoukali. Ani jeden SPOILER z budoucí mangy. - Jsem prakticky jen roleplayer Leviho (a Hange), takže prosím omluvte OOC chování u ostatních postav qwq, případně i u nich. - Fanfikce byla původně napsána se záměrem oneshotky (jedno-kapitolovka), jenomže potom, co se i mně zdálo, že je moc dlouhá (a damn, to se jen tak nestává) , jsem se ji rozhodla "rozkapitolovat". Proto prosím omluvte případné, uh, dementní konce kapitol. - Fanfikce má dohromady něco k 25k slov, takže předem upozorňuji, že asi trošku zabere čas. - Levi POV (= Psáno z Leviho pohledu) - AU (=another universe) odehrávající se v moderní době - Budu vděčná za jakékoliv ohlasy, v podobě hvězdiček nebo komentářů! ~ Užijte si příběh! - Fanart použitý na obálce ©Kozuha

57. výprava za hradby skončila absolutním fiaskem. Nejen, že Legie opět nezískala žádné informace, ale Levi ztratil celou svou jednotku. Poslední, kdo mu z ní zbyl, je nově přibraný vojín Eren Jaeger. Ačkoliv by měl být Levimu lhostejný, v jednu noc se stane něco, co mu zcela změní úhel pohledu na onoho chlapce. _________ - Fanfikce nabízí alternativní možnost řešení, příběhu, důvody a kdovíco všechno mezi 22. - 25. epizodou Anime = !!SPOILERY!! = pouze z těchto epizod. Ani jeden spoiler z budoucí mangy. - Jsem prakticky jen roleplayer Leviho, takže popřípadě omluvte OOC chování u dalších postav qwq, případně i u něj. - Fanfikce je Oneshot, (=jeden díl) i přesto, že se blíží pomalu k 23 tisícům slovům, takže popřípadě omluvte i to. - Levi POV (=psáno z Leviho pohledu) - Některé dialogy jsou kompletně opsané z českého překladu Shingeki no kyojin ze shirai.cz - Budu vděčná za jakékoliv ohlasy, v podobě hvězdiček nebo komentářů ^w^ ~ Užijte si příběh! - Fanart použitý na obálce ©noni

„On jen takhle volá o pomoc... ale buď mu lidé pomoct nemohou, nebo jsou moc slabí na to, aby to dokázali..." Byl to jen obyčejnej spratek, kterýmu nepatřilo nic jiného, než to, na co si zavařil. Ale měl ty smaragdové, uhrančivé oči... ______________________________________________________________________________ - Tento příběh nijak nepodněcuje k ji užívání omamných a návykových látek, ba naopak se jedná částečně o pokus ostatní varovat. Pokud tuto fanfikci berete jako návod nebo podnět, okamžitě ji zavřete a už nikdy ji neotvírejte! - Varování → yaoi, neboli boy x boy. Jste-li odpůrcem tohoto žánru, nikdo vás nenutí to číst. (Nesedí-li za vámi Beyond Birthday s hlavicí zbraně u hlavy, hehe.); OOC Eren, darkfic, (dle někoho i angst)

Příběh je druhým dílem a přímo navazuje na fanfikci Don't leave me. Pro pochopení příběhu doporučuji přečíst první díl. SnK AU Varování: yaoi (boyxboy) Originál obalu: http://1url.cz/2tZa4

"O co ti jde? Spratku!" "?O čem to mluvíš? Nejde mi o nic... Ti zase ujeli nervy" "Nejspíš, ale s tebe!" "Aww, Levi! Jsi sladký! Tak jako obvykle!" "Tsch! Sklapni!" #10 v kategorii FanFikce - 26.07.2017 #09 v kategorii FanFikce - 29.07.2017 #05 v kategorii FanFikce - 09.09.2017