Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

,,Povedz mi, aký som bol." ,,Odporný, namyslený, egocentrický prašivý hajzel." Povedala som príliš rýchlo na to, aby som si uvedomila čo hovorím. Rýchlo som si chytila ústa. ,,To som nechcela povedať." ,,Máš poriadne podrezaný jazyk a to sa mi páči. Takže sme neboli kamaráti." ,,Ty si chcel, ale ja som príliš nekompletná aby mi došlo o čo ti ide. Takže si ma každý deň urážal a ničil." Musela som mu povedať pravdu. On je jediný kto jej môže pomôcť a ona je jediná, ktorá ho môže zachrániť. Roxy je v maturantnom ročníku a miluje chlapca, ktorý v divadelnom predstavení recitoval Shakespearea a myslí si, že tým chlapcom je David Grand, ktorý sa jej páči od kedy ho prvýkrát videla. Ryan je vysokoškolák a jeho najlepším kamošom je David Grand. Roxy ho nezaujíma, potrebuje ju len na svoju záchranu. Lenže to si myslí on. Stačí jedno cvaknutie fotoaparátom a všetko je iné ako sa zdá. ~~~

Ellien život je od základov naplánovaný a vedený dokonalými pravidlami matky, ktorá nedovolí, aby nijako zlyhala. Občas však stačí veľmi málo, možno len jedna dokonalá náhoda a aj nesmelé dievča povolí svoje zábrany. Najmä, keď sa jej do života vkradne jeden potetovaný gitarista. Cover: DiaFox

„Jedna z dcer Patria zpustoší celou zemi. Žádná armáda se nebude moci její síle vyrovnat a nikdo nebude schopen ji zastavit. Před její mocí nebude úniku." „Zavřete dceru ledu Vaše veličenstvo! Léto je mírumilovné, nikomu neubližuje, zavřete Rosselu!" Vždycky, když jsem v nějakém příběhu četla, že se celé království obrátilo vzhůru nohama, kvůli nějaké věštbě, přišlo mi to neskutečně pitomé. Dokud se tak nestalo i v Patriu. V mých sedmi letech naši rodinu navštívila Nixa s varováním o moci jedné z nás, která přinese všem zkázu. Její věštba se však nezmiňovala o tom, zda je ona síla má nebo mé sestry Mirabeth. Celé království se snažilo přijít na řešení. Jedna z královských dcer má zničit celou zemi. Co byste udělali vy? Odpověď, co udělali mí rodiče je prostá. Zavřeli mě do cely, hluboko ve sklepeních zámku. Údajně z důvodu, že moc o které je ve věštbě řeč musí být samozřejmě zima, protože léto není schopné ublížit. Jenže právě tato domněnka zapříčinila to, že teď Patrium umírá. Spletli se. Zavřeli špatnou sestru. Cover od úžasné @GabrielaBartoov #1 v kategorii fantasy (3.8 2020)❤ #4 v kategorii Fantasy (15.8 2017) ❤ dekuju moc❤ #3 v kategorii Fantasy (8. 12 2017)❤❤ Dekuju moc❤

Projít přípravnou školou pro Obřad výběru bude hračka, říkala jsem si. Dostanu se k Obřadu výběru, nechám si vyvolat démona v podobě zvířete, který bude odrážet podstatu mé duše a následně se stanu členem jedné z jednotek našeho království... Joo, jak šeredně já se mýlila... Nejdřív se objevila ta červenovlasá bestie, která se škodolibou radostí využila jakoukoliv příležitost k tomu, aby mi mohla nějak znepříjemnit život, moc tomu nepřidal ani ten bělovlasej kluk, na kterého jsem vždycky narazila v tu nejméně vhodnou chvíli, a už vůbec mi nepomohl fakt, že čím víc se začal přibližovat Obřad výběru, tím víc všichni učitelé začali vyšilovat a kvůli každému sebemenšímu prohřešku se nezdráhali rozdávat tresty jako pominutí... A aby toho nebylo málo, tak k Obřadu výběru samozřejmě nepustí každého... Dostanou se tam pouze ti, kteří zvládnou předcházející zkoušky a to ne jen úspěšně, ale jako ti nejlepší. Joo, jak tohle všechno skončí?

Caroline a Cassidy jsou sice dvojčata, ale dalo by se říct, že jedna je pravým opakem té druhé. Cassidy je chytrá, hezká, královna školy a doma ta oblíbenější dcera, zatím co Caroline je nenápadná dívka, které si skoro nikdo ani nevšimne. Caroline není komunikativní, má své tři přátele, kterým věří a to jí stačí. Co se ale stane, když se do města po sedmi letech vrátí James? Kluk, který se s Caroline odmalička nesnáší a který jí vždy dělal ze života peklo. Ale proč by se vracel na místo, které mu denně připomíná nejhorší chvíle života a které ze srdce nenávidí? --- Připadalo mi, jako by to bylo přesně to, co mi za poslední týden chybělo. Jako bych na to celou tu dobu čekala. Zajela jsem mu prsty do vlasů a přitáhla si ho ještě blíž. Přejel mi jazykem po spodním rtu, což jsem hned pochopila a otevřela pusu, abych polibek ještě prohloubila. Když jsme se konečně odtrhli, opřel si čelo o to mé. „Tohle byl ten hlavní důvod, proč jsem přišel." Zašeptal mi do rtů a než jsem se vzpamatovala, už byl pryč. Zavřela jsem za ním okno a konečně ulehla do postele. ...

Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami, žila dívka. Až na to, že tohle není pohádka. Ta dívka nebyla princezna a princ rozhodně nebyl okouzlující a milý. Willow o své minulosti neví téměř nic, vše, co má, je své jméno, vojenský výcvik v zámku a medailonek, který jí patří už odnepaměti. Když při útoku na královskou rodinu zachrání prince, je vybrána jako jeho osobní strážkyně. Jenže to má jeden háček - princ z toho není nijak nadšený a udělá všechno proto, aby se jí zbavil. NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: #1 ve fantasy cover by: VeruunWek

"Cože?!" Zopakovala jsem svou myšlenku, protože mi bylo jasné, že je neumí číst. Zarazila jsem se. Neumí číst myšlenky? Právě to, se mi spojovalo. On a myšlenky. 'Ne on, ale já.' Hlava se mi zatočila a hlas uvnitř ní zavrčel. Zmateně jsem se rozhlížela po jeskyni a on můj nechápavý výraz asi zachytil. "Mluví k tobě, že? Myslel jsem, že si to ty, ale nebyl jsem si jistý." Na čele mi vyskočila hluboká vráska a já si poposedla i když to obnášelo další bolestný zážitek. "Že jsem kdo?" 'Dračí dcera.' Ten hlas znovu zavrčel a vchod do jeskyně potemněl. Zelený drak v něm seděl s pohledem upřeným na mě. "Kdo to ke mě mluví?!" Vykřikla jsem vyděšeně a pohledem probodávala mladíka stojícího vedle mě. "To ona, je to tvůj drak." "Keira?" Vzlykla jsem. "Takhle se jmenuju?" Pokračování příběhu Story of Dragon.

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.

Není to tak dávno, co skončila válka s draky. Aby si udrželi mír, vytvořili smlouvu. A to takovou, že jednou za čas se musí dračí princ oženit s obyčejnou dívkou. Co když ale oba hledají pravou lásku? Za cover děkuju LATRISHA ASPIXEL &lt;3 19.4.18 #1 ve fantasy! Děkuju Vám <3