Sbírka krátkých příběhů s dětskou postavičkou, která mě osobně vždycky děsila. Měly být hororové, přijdou mi spíš směšné... jako většina věcí, co napíšu. No nic, klikněte na tlačítko "přečíst" a začněte! -Andy (ve skutečnosti je to tlačítko ''číst'' -Sammy) Přečtěte si i druhý díl :)) Cover by @TheDerilloScene
Sbírka krátkých příběhů s dětskou postavičkou...bla bla bla... U prvního dílu najdete zbytek popisu... -Sammy Plus přídavek - ve skoro každé kapitole najdete komentáře od nás dvou, což rozhodně nezní ani za zmínku!! :dd Cover by @TheDerilloScene VAROVÁNÍ: tento příběh nenavazuje na první díl... Díky za pochopení...
Nevidíš snad ten název? Prostě pokračuj dál v hledání jiného příběhu. Tento přeskoč. No tak, co tu ještě děláš?! Vypadni.
Když jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavovat. Psáno formou drabble - části mají vždy přesně 100 slov.
"Vrátil jsem se domů. Nikdo tomu nevěřil. Vozíček a sešroubované nohy mne sice hyzdí, ale všechny rány se zhojí a čas mi dá zapomenout. Na bolest, na tu tragickou noc, i na ni." Má první povídka Okenice se dočkala i audio verze, kterou pro vás nahrál creepypastový odborník, Youtuber StaySteak. Příjemné počtení přeji...
Miláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy urobil." - JurajNewt, 21. 3. 2018 • Upozornění: Obsahuje násilné scény...
„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za...
„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...
Nerozumím tomu, proč rodiče nemají rádi mou sestru. Neustále mi říkají, abych ji neposlouchala a navádí mě, abych se s ní nebavila. Dokonce to zašlo tak daleko, že den jejích narozenin raději stráví se svými přáteli, než s ní. Ráda bych zjistila, proč tomu tak je. Bojím se totiž, že by podobný osud mohl potkat i mě. ...
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik...
"Zdá se mi to, nebo pivoňky ve tvých vlasech kvetou modře?" Kdekoho by tato věta zmátla, pomalu a nemilosrdně by ho mučila, až by ho nakonec dohnala k šílenství. Jenže v našem světě, kde bonbóny byly hořké a láska chutnala po šťovíku, byly metafory tím jediným, co nás drželo při životě.
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Zemřela. Ale po dvaceti letech znovu ožila... Dřív byla veselá a šťastná dívka. Po dlouhém a mrazivém spánku se z ní však stala ledová královna... Patnáctiletá Laura Synková se kvůli nevyléčitelné nemoci rozhodla podstoupit kryoniku - takzvané zmražení těla. Doufala, že ji za pár desítek let, až vynaleznou lék na její...