,, Jak jsi to tam dokázal přežít?" ,,To díky ní." ,, Kdo je ona?" ,, Moje světlo v temnotách. Můj strážný anděl." ,,Tak přeci jen jsi v tom Azkabanu zešílel, kamaráde!" ,, Hůř, Náměsíčníku, já se tam zamiloval..." Všechna práva patří J.K.Rowling, příběh není psán za účelem zisku. #1 v kategorii fanfikce (6.1.2019) Story start:5.10.2018 Story end:31.12.2018

„Věděla jsi to?" Zeptala jsem se. „Ano." „Proč jsi mi to teda neřekla?!" „Tak proč?!" Vykřikla jsem svou otázku znovu. „Nechtěla jsem tě ztratit." °°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°•• Cassiopeia Afródité Malfoyová žila normální život do té doby, než nastoupila do Bradavic. Dopis však nedostala jako všichni ostatní o jedenactých narozeninách, ale až o svých šestnáctych. Když nastoupí do Bradavic bude muset čelit všemu sama. Nebo si to alespoň myslí... Její rodina skrývá obrovské tajemství, které se Cassiopeia nikdy nesmí dozvědět, ale co když se jí dozví a tím se odstartují všechny problémy? °°••°°••°°••°°••°° 「Sirius Black × OC」 「Marauders era || 1976 - 1981」 「všechny postavy, kromě cass, laurene, kat, rosie, morgensterna a několik dalších patří j.k.rowling. všechna místa zde zmíněná, byla v knihách nebo filmech o harrym potterovi, kromě mých vlastních. informace o všech kouzelných stvořeních se zde nemusí schodovat s vašimi znalostmi (berte to prosím s nadhledem).」 「příběh není psán za účelem zisku」

Co když se Sirius Black zamiluje do dívky, kterou už jednou zklamal? Co když bude ochotný se kvůli ní změnit? A co ona? Dokáže mu odpustit? Dokáže ho přestat nenávidět a mít ho znovu ráda?

Marlene McKinnonová. Jen díky myšlence na ni, jsem v Azkabanu zatím nepřišel o rozum. Její jméno je jako motlitba, kterou mé rozpraskané rty každou noc šeptají. Můj světlovlasý anděl. Má spása a moje svědomí. Moje Marlene. Pamatuju si, jak nastoupila do Bradavic, jakoby se nechumelilo, a moje první myšlenka byla, že tahle holka bude moje.

„Vidíš to? A támhle nahoře je psí hvězda, po té jsem pojmenovaný." „Siriusi, vysvětli mi jen jedno. Jak si to všechno můžeš pamatovat? Vyjmenoval jsi mi těch souhvězdí alespoň dvacet." „To víš, jsem prostě úžasný!" Dívka vedle něj si ho jen přitáhla do polibku, a jako by existovaly jen hvězdy a oni dva.

Jak by vám asi bylo, kdyby jste se po čtyřech dlouhých letech vrátili do své staré školy? Jak byste si byli jistí, že vás vaši přátelé vůbec poznají, natožpak vezmou zpět mezi sebe? A jaké by pro vás bylo zjištění, že se oni sami změnili k nepoznání, ať už povahou nebo vzhledem? (Příběh bude procházet korekcí až po jeho dokončení. Případné chyby v textu tak prosím prozatím ignorujete.) ----------------------- @AnnieDunphy 2018 - 2022 3. 11. 2018 Za cover hrozně děkuju @AvAkEe 7. 7. 2019 - #1 v kategorii padfoot 7. 8. 2019 - #1 v kategorii remuslupin 13. 9. 2019 - #1 v kategorii poberti 25. 2. 2020 - #1 v kategorii marauders 22. 12. 2020 - #1 v kategorii siriusblack 8. 7. 2022 - #1 v kategorii siriusblack 18. 9. 2023 - #1 v kategorii padfoot

Dívka jménem Ethal je romského původu i když je v Nebelvíru přátelila se pouze se Severusem v pozdějších letech si našla další kamarády a kamarádky a s nimi našla i spoustu problému jako je například Barty Skrk a poberti. Navíc Ethal je vážně nemocná jestli se její život podaří zachránit se neví ovšem sama o ničem netuší.

,,Možná skončila válka, ale ty nám tu snad rozpoutáš další," nemohla se přestat smát blonďatá žena a skoro se jí podařilo vylít šálek kávy. ,,Tomu se nesměj, sestřičko," pokárala ji na oko důležitě hnědovlasá matka dvou temperamentních dcer. ,,Tihle dva jsou jako Kapuleti a Montekové." ,,A taky se chovají jako malí," prohlásila mladší sestra. ,,Copak si tohle nemohli vyřídit, když byli v pubertě a měli na takové chování nárok?" °°° Válka skončila. Azkaban se opět naplnil. Bradavicím se opět dostalo správného ředitele. Každý, jehož zasáhla válka, se snaží ztotožnit s tím, že ne všichni ji přežili. Ovšem dvojčata Blackovi, kterým se na tváři nejednou objeví nejedna vráska, se pokouší se prokousat životem a prací na plný úvazek - mateřství. °°° 3/4 Cover by: @McForst 13.3. 2019 - 8.6. 2020

Capella měla nalinkovaný život od narození až do smrti. Klasické kecy o Zmijozelu, čistokrevném manželovi a hlavně službě Tomu-jehož-jméno- nesmíme-vyslovit - Lordu Voldemortovi. Její rodiče sice nebyli takoví fanatici, ale stále se považovali za nadřazené. Všechno se změnilo, až když našla podivný vzkaz od někoho. Za opravdu nádherný cover moc děkuji AnnelieMcKey Všechna práva, postavy apod., kromě těch mnou vymyšlených, náleží J. K. Rowlingové.

„Vidíš jak snadné je zemřít?" ozval se vedle mě ledový hlas. Znovu jsem se koukla. Ale jen koutkem. Smrt. „Jsou tady všichni. Black, Potter, Evansová, Linwoodová, Lupin.." nemusel ukazovat.. oči si vždycky našly toho koho jmenoval. „Jak jsi se rozhodla? Vezmeš si svůj dar zpátky?" cítila jsem na sobě jeho modrý pohled. Bradu jsem si položila na dlaň. Prsty si ťukala o tváře. „Pověz mi dcero.." jeho slovy mi přišly úchylný. Vzhled měl jako sedmnáctiletý kluk, ale jeho nitro bylo daleko starší. Starší než tahle země. Pohled jsem skoro až znuděně otočila na něj. „..na kolik s ceníš svého nevlastního bratra? Na kolik si ceníš Blacka?" zeptal se najednou. Olivia Potter je moje postava, takže jí nehledejte v knihách o Harrym Potterovi. Za cover děkuji @etheralist.