!! This book is incredibly old and unfinished. !! Ashton Carter is a good boy by all rights. He'd never acted out, or disobeyed his parents. But then Blake Reynolds moves in next door, and Ashton finds himself drawn to the older man like a magnet. Blake Reynolds, after thirty seven years living in the same small town, decides to move to a new city when his father dies, leaving him all of his money. What Blake didn't expect was the gorgeous, innocent eighteen-year-old boy next door to catch his eye. Nor did he expect the boy to tease him relentlessly. But surely the age gap is enough to prevent the couple from becoming more... right? After Puzzle, Blake's best friends son, moves in with Blake and Ashton is around him a lot and gets to know him things get all the more complicated because Ashton finds himself attracted to Puzzle as well. He doesn't know how to feel because on one hand he's fully in love with Blake, but on the other hand, he feels an undeniable desire to get closer to Puzzle, and he can't help but be attracted to him. He's thoroughly confused and doesn't know what to do... until Blake makes a suggestion that is too tempting to pass up. (A polyamory story.) #165 in gay #18 in wattpride #2 in ManxBoy #64 in boyxboy #5 in LGBT Copyright © 2017 by Prince Anonomous (Alexander) All rights reserved.

(Slow updates) __________ Our Perfect Never: For now at least __________ Marvel __________ A Stony (Steve Rogers X Tony Stark) FanFiction __________ I like being normal with him. Sometimes I forget what my job is when I kiss his soft lips. Forget my responsibilities when I run my hands through his hair. Forget my past when I hold his small frame when he feels insecure. I love him. __________ #2 - hawksilver - 10th November 2019 #4 - stony - 24th June 2020 #1 - stevextony - 11th Feburary 2020 __________ This story contains graphic descriptions of violence, sexuality, strong language and/or other mature themes. ___________ Most of the characters in this story do not belong to me. They are owned by Marvel. The characters that are original are not based off existing people, but can be influenced by them.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Something is different! In both of them They don't know what it is or what to do! But an unexpected passion is growing

Vztah s ním byl téměř perfektní. Kazila ho jen naprostá maličkost. Nikdy jsme se nedokázali shodnout na tom, jestli nám sex chybí, nebo překáží.

Čtyři neškodná, nevinně vyhlížející písmenka. Nic víc, nic míň. A i přes to mohou být pro někoho nepochopitelnou úchylkou, pro jiné životním stylem.

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Pro nikoho, kdo zná Tonyho, není žádným překvapením, že mluví dřív, než myslí. A proto není ani žádným překvapením, že jeho zbrklost přivádí do průšvihu nejen jeho, ale i ostatní... třeba Stevea. Ale Tony přísahá, že nemohl dělat nic jiného! .... Povídku prozatím není dopsaná ... Děj je zasazen někdy pár měsíců po filmu Avengers, ale respektuje jenom něco málo z filmů Kapitán Amerika a všech tří Iron Man filmů. Vlastně nerespektuje téměř nic a pro děj povídky není kánon až tolik důležitý. Odklony, které důležité jsou, uvádím dole. - Obecně platí, že pokud nemluvíme o samotných Avengers, tak většinou nikdo nezná superhrdinskou totožnost druhého. Nikdo netuší, že Steve Rogers je Kapitán Amerika ani jak vypadá, stejně jako třeba nikdo netuší, že War Machine/Iron Patriot je ve skutečnosti Rhodey - v jeho případě to neví ani ani část Avengers neboť Natasha ví úplně všechno. :-D - Tony je zde přibližně tak starý, jak ve filmech, tedy bude mu třicet sedm let, nicméně Steve je výrazně mladší než ve filmech. Je mu pouhých necelých dvacet čtyři let. - Zápletka povídky je trochu nereálné, ale slouží to spíš k pobavení. Žádné filosofické úvahy. - Původně jsem to psala jako dvě samostatné povídky, každá z pohledu jednoho z aktérů. Ta z Tonyho se jmenuje "Přátelství s trochou cukru" a ta ze Steveova pohledu zase "Přátelství s trochou lásky", ale pro snadnější čtení jsem je obě včlenila do sebe.