❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Nerozumím tomu, proč rodiče nemají rádi mou sestru. Neustále mi říkají, abych ji neposlouchala a navádí mě, abych se s ní nebavila. Dokonce to zašlo tak daleko, že den jejích narozenin raději stráví se svými přáteli, než s ní. Ráda bych zjistila, proč tomu tak je. Bojím se totiž, že by podobný osud mohl potkat i mě. • Ostatní: První část vydána: 1. 6. 2018 Poslední část vydána: 15. 6. 2018 Počet slov: - Nejlepší umístění: idk, ty nový kategorie jsou fakt nanic

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.