ON: Kdo se ti líbí? ONA: Nikdo. ON: Ale.... tak, kdo se ti líbí? ONA: Nikdo! Kolikrát se mě ještě zeptáš? ON: Tolikrát, kolik to bude nutné, než vyslovíš mé jméno. ............................................................................................................................................................. POZOR!!! PŘÍBĚH JE V KOREKCI, TAKŽE SE V NĚM MOHOU NACHÁZET MENŠÍ NESROVNALOSTI A BERTE PROSÍM OHLED NA TO, ŽE JE TO MŮJ PRVNÍ PŘÍBĚH. PŘEDEM MOC DĚKUJU! NA TENTO PŘÍBĚH I PŘES JEHO VELKÝ ÚSPĚCH PYŠNÁ NEJSEM A MUSÍM PŘIZNAT ŽE HO I ZAČÍNÁM NENÁVIDĚT. ÚSPĚCHY: #3 - Kategorie romance

Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být těžkým stereotypem, ze kterého nejspíš není úniku. Nebo si to aspoň myslí do doby, kdy se znovu neobjeví stín z její minulosti. Volné pokračování příběhu Poslední tábor.

Vychází jako kniha! Má matka vyměňuje partnery jako ponožky. Nevadilo mi to, protože mě do toho nezatahovala a nechala mě žít, jak jsem chtěla. Jenže potom si našla pana Huntera a najednou se vše změnilo. Musela jsem se k němu nastěhovat a začít společně bydlet s jeho pěti dětmi. Jak jen mohu přežít mezi kluky? A co když si jednoho připustím k tělu víc, než jsem chtěla? A jak moc se můj život změní u Hunterových? Budu potom stále stejná?

Ahoj jmenuju se Rebecca ale kamarádi mi říkají (Beck) -Je mi 18 let -Ráda tančím -Hraju PC hry _________________________ Ahoj já jsem Kate ale kamarádi mi říkají (Katt) - je mi 17 let - Ráda fotím - a taky hraju PC hry Nedávno jsme se spolu přestěhovali do nového bytu.. Dříve jsme bydleli na koleji u naší střední školy v Praze kde jsme byli ještě s více holkama, ale nám dvoum to tam nevyhovovalo a tenhle byt byl docela levnej a blízko naší školy tak proč ne? První den co jsme se sem oficiálně nastěhovali jsme poznali naše nové sousedy, kteří mají dveře hned naproti nám. Díky nim to tu začalo být mnohem zajímavější. ? [ VAROVÁNÍ: Tento příběh obsahuje vulgarismy a sexuální scénky?]

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Amy je 16-ti letá holka, která jde do prváku na střední. Tam potká hezkého kluka, ale zjistí, že je to děvkař. Zamiluje se do někoho, nebo naopak, bude někoho nenávidět? Co se stane na jednom školním výletě kam pojede se školou? To se dozvíš v tomto příběhu... WARNING: příběh může obsahovat nevhodné scény a vulgarismy. !!!KNIHU BUDU POSTUPNĚ OPRAVOVAT!!! 6.5.2018 #2 Teen fikce 3.5.2018 #3 Teen fikce 30.4.2018 #4 Teen fikce 18.4.2018 #5 Teen fikce PRO PROFÍKY PŘES ČEŠTINU TO BUDE ASI PŘÍŠERNÉ ČTENÍ

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!

Eliška se jednoho dne domluví se svým kamarádem Ondřejem, že se sejdou v restauraci-baru a zahrají si kulečník. Ondra ale stále nepřichází! Nestalo se mu něco? Co se přihodí dál se můžete dočíst v tomto vymyšleném příběhu.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.