Když jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavovat. Psáno formou drabble - části mají vždy přesně 100 slov.

Na planetě Zemi žije přes sedm miliard lidí. Každý z nich žije naprosto jiný život, má jiné emoční cítění, jinak zvládá nenávist a lásku, jinak chápe smysl života. Pojďme alespoň na pár minut nahlédnout do životů několika naprosto odlišných lidí a pokusme se pochopit, že ne každý žije pohádkový život.

Nejsi blondýna? Vypadni. Nemáš kolem pasu méně, než kolem krku? Vypadni. Nejsi krásná? VYPADNI. Kratší hororovka o tom, jestli plast znamená krásu a naopak.

Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017

Jsme krásní, chytří, silní a šokující. Bezohlední, arogantní a zlí. Smutní, nemilovaní a ztracení. Jsme všechno, co milujeme, a všechno, co nenávidíme. Jsme generací trosek a lidí. Generací, které patří svět.

"Vždy jsem si myslela, že někoho spatřím, poznám a zamiluji se. Ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude v opačném pořadí. Zamilovat se. Spatřit. Poznat." Příběh o tom, že láska může vzniknout naprostou náhodou a s naprosto neznámým člověkem. Například, zrovna když v zapadlé uličce sprejujete na zeď...

Zabil jsem člověka..., protože jsem chtěl.

Při vyslovení jména Connie Girdwoodová si nepředstavíte člověka, kterému se smůla lepí na paty. Dokonce ani osobu, která by si z ní mohla udělat boty. Ne. Měli byste si představit obří barák s bazeném, jehož majitelka ho postavila ze smůly a ještě jí jí zbylo dostatek na obchodní centrum hned vedle. I když u Connie si nikdy nikdo nemůže být jistý, zda za její neúspěchy může neštěstí nebo její sklon nosit boty jen od jedné značky... |Short Story| #1 - Short Story - 12.1.2016

Když mi bylo devatenáct, aneb parodie na život.

Co se stane, když dívka poprská chlapci bílé triko kávou? Ne, neříkejte láska. Pozdě, už jste to určitě řekli. Možná, možná že v americkém slaďáku by ji pozval na rande, nebo ji začal nenávidět a pak se do ní zamiloval. Jenže tahle dívka je lehce poťouchlá a chlapec má velmi vytříbený smysl pro humor... Příběh brunetky, která nesnáší kafe, a chlapce, který jí díky tomuto faktu změní školní rok. Rozpoutá mezi nimi válku, ve které je jediným cílem vystřelit si z toho druhého. Obarvené vlasy do všech barev duhy, sušenky s pastou uvnitř nebo třeba ledová sprcha přímo uprostřed školy, to je jen slabý výčet žertíků, kterých v tomto příběhu bude více než plno. #4 - Teen Fiction - 2.9.2016