Jako obyčejnému člověku je vám mnoho tajností lidstva odepřeno. Lidská mysl se pohybuje na rozmezí rozumu a emocí. Tohle všichni víme. Někdo z nás však ví víc než jiní. Co před námi ti mocní skrývají? Co když existuje někdo jiný, někdo méně lidský? Co když je jich víc a ovládají nás všechny bez našeho vědomí? Jestli jsou lepší než my, proč nezachrání náš svět? Možná by měli udělat lidstvo lepším. Dokonalejším. Jsou však oni opravdu ti dobří? Možná dokáží ovládat emoce, ale cítí potom něco? Jak můžou být lepší bez citů? A co když využijí svoji výjimečnost proti lidstvu? Zkusme se na to podívat z jejich pohledu. Každý z výjimečných začínal obyčejně. °°° Tento příběh je psán s pohledu teenagerky a celkově je většina postav v rozmezí patnácti až pětadvaceti let, takže se sem tam objeví nějaké to sprosté slovo, protože sedmnáctiletá holka prostě nemluví jako padesátiletý profesor gramatiky. Nečekej "postelové" scény, takové věci odmítám psát. Píšu podle sebe, svého vkusu a schopností, tudíž můžu nějaké chyby přehlédnout. Kritiku přijímám s otevřenou náručí. Pokud se rozhodneš zkopírovat můj příběh, zjisti si nejdřív něco o autorských právech. Ale prosím, nekopíruj to, nestojí to za to, jsou to jen moje rozházené myšlenky poskládané do něčeho, čemu říkám trochu jiná fantasy. Děkuju za jakýkoliv pokus přečíst alespoň část. Není to žádné složité čtení, takže díky. Gratuluju, pokud jsi dočetl/a až sem, napiš si o bonboniéru. Užij si to.

V anotaci se vyskytují SPOILERY k druhému dílu! Lori se vrátila ze své první mise a společně s ostatními překonala všechny nástrahy, které jim do cesty přichystal Tony. Ale ve skutečnosti byl mladý následovník jen špička obrovského ledovce. Na Faerské ostrovy se žene pohroma v čele s lidmi z Organizace, kteří už znají polohu školy a tuto informaci hodlají využít. Nechystají se zabíjet. Během let experimentů na vlastních dětech hvězd vyvinuli zbraně, které dokážou lidi obdařené nadpřirozenými schopnostmi od magie odříznout. Archer Crosley má plán, co se všemi dětmi hvězd, které se mu dostanou do rukou. A obzvláště pro některé si připravil výjimečně krutou pomstu. Události krátce po útoku nabírají velmi rychlý spád a Lori je nucena vydat se na dlouhou a namáhavou cestu za hledáním těch, na kterých jí záleží nejvíc. Velká Británie. Island. Rusko. Amerika. A napříč všemi státy má jedinou naději - svůj oheň, který když vyhasne, znamená to konec. ooOoo POZOR: Jedná se o třetí díl příběhu ze série Děti hvězd, který najdete na mém profilu. Bez přečtení prvních dvou dílů vám bude chybět mnoho důležitých informací a nebudete chápat souvislosti. Doporučuji nejdřív přečíst předchozí díly. Za dokonalou obálku moc děkuji @EAgraphicart

Příběh Lori, mladé krasobruslařky, která se nemohla rozhodnout, zda se stane jednou z dětí hvězd. Patří k nim, protože se narodila ve správný čas. Stejně jako její sourozenci. Chodí do školy, sleduje s rodinou hokejové zápasy, trápí se s matematikou a řeší každodenní nepříjemnosti, které jí život staví do cesty. Nicméně jeden problém vyřešit nedokáže. Kolem dívky a její rodiny se začne motat skupinka podivných lidí a ona rychle zjistí, že jsou nebezpeční. Než stíhá zkontaktovat policii, je pozdě. Je vhozena do cizího světa, aniž by věděla, co znamená být dítě hvězd. Jedno ví ale jistě - být jedním z nich je životu nebezpečné. A co ty? Patříš mezi ně? Opraveno: Prolog Kapitola 1-5 -za pomoc moc děkuji Deni Binderové ,,Náš osud není ve hvězdách. Je v nás." -William Shakespeare ,,Čtvrté místo? Beztak je to zase nějaká sračka. Pak jsem přečetla prolog a zírala..." -LenkaLB 23.11. 2017 #3 v kategorii fantasy 9. 2. 2018 #2 v kategorii fantasy 16. 2. 2018 #1 v kategorii fantasy 5. 5. 2018 ♥

Děti hvězd. Čtyři sourozenci narození každý v jiném ročním období. Být jedním z nich znamená mnoho získat, ale taky ztratit. Své o tom ví Muelhauptovi. Během pár měsíců poznali, co jejich výjimečnost obnáší. Od počáteční nedůvěry se dopracovali až ke smíření s tím, kdo jsou a jakou roli ve světě hrají. Nebo alespoň někteří. Ti ostatní o sobě dále pochybují. A i přes to je čeká první důležitá mise, na které stojí záchrana životů. Jenže ocitnout se v krajině zpustošené válkou, v zemi, kde pravidla dávno neexistují, to nebude snadné. Stačí jeden nepozorný krok a z přátel se stane jen trýznivá vzpomínka. Kdo po sobě zanechá bolest v srdci a s kým se seznámí? To je ve hvězdách. POZOR: Jedná se o druhý díl příběhu Děti hvězd, který najdete na mém profilu. Bez přečtení prvního dílu vám bude chybět mnoho důležitých informací a nebudete chápat souvislosti. Takže doporučuji přečíst nejdřív první díl. Za opravy textu moc děkuju Antilii. Za nádherný cover děkuju úžasné Eloran. 7. 5. 2018 #6 v kategorii fantasy

Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Nikdy jsem nevěřila v lásku na první pohled. Do doby, než jsem se zahleděla do tvých očí. Do těch modrých očí barvy safíru. Přitahoval jsi mně jako magnet. Nevím, čím to bylo. Ale od těch dob jsem ti chtěla být tolik nablízku. Pokaždé když jsem dorazila na nádraží jsem tě potajmu vyhledávala na nástupišti číslo 3. Těch příjemných 38 minut ze Swindon do Oxfordu, kdy jsme si vyměňovali kradmé pohledy. ,,Můžu se tě na něco zeptat, Roxano Summersová?" zašeptal jsem ti do ucha. Přikývla jsi a vzhlédla. ,,Jak poznáš, že jsi se do někoho zamilovala?" Podívala ses mi hluboko do očí a chvíli s odpovědí vyčkávala. ,,V tu chvíli," zaculila ses pohledem na své boty. ,,V tu chvíli, kdy se někomu podíváš do očí a svět pro tebe ztichne, vše se zpomalí a ty budeš mít v těle pocit křehké euforie a bolestivé křeče zároveň. Ve chvíli kdy ti pohled sklouzne na rty a ty budeš bojovat s touho ho políbit, přitáhnout si do náruče a už nikdy nepustit. Ve chvíli, kdy pro tebe bude existovat jen ten jeden jediný člověk. To bude TEN moment." !!!VAROVÁNÍ!!! V příběhu se vyskytují vulgarismy, násilí a možný i výskyt sexuálních scén! 25.9. 2017- #79 Teen Fikce 14.11. 2017- #74 Teen Fikce 18.11. 2017- #67 Teen Fikce 27.11. 2017- #62 Teen Fikce 1.6. 2018 - #1 FirstLoves 8.3. 2020 - #4 Teen Fikce 20.5. 2021 - #7 Teen Fikce

„Potřebuju, abys řekl něco ohromujícího. Nějaké vojenské moudro nebo tak. Něco, co bych mohla citovat." Ray na chvíli vzhlédl od své práce a nadzvedl obočí. Čelo se mu lesklo potem, jak se už několik hodin smažil na přímém slunci, navlečený ve své protichemické uniformě s ochrannou vestou, ověšený vysílačkou, zásobníky a zbraní. Sophie v tu chvíli neochotně uznala, že nejspíš nebyl ten pravý čas ho rozčilovat. „Viděl jsem hada mrkat, koně blít v barvách francouzský trikolory, dokonce Saddáma, kterému prošly už mnohé hovadiny, ale člověka, který málem zemře při leteckém bombardování kvůli diplomce a následně v ní pokračuje i potom, to můj mozek stále odmítá zpracovat." Zmateně na něho pohlédla a nervózně přešlápla. „No, to zrovna asi nejspíš nepoužiju." *** Studentka společenských věd se v rámci studia rozhodne strávit nějaký čas ve východních zemích. Poznávání lidí, jejich kultur a způsobu života však náhle naruší vyostření válečného konfliktu se Spojenými státy. Sophie Reyesová se tak posléze stává nechtěnou obětí jednoho z vojenských omylů a po této strašlivé nehodě je nalezena první průzkumnou jednotkou amerického námořnictva a poznává tak naprosto odlišný svět a úhel pohledu na celý konflikt. Jak se jí podaří zvládnout náročnou cestu až do hlavního města mezi tolika muži a neustálými obavami o možný útok ze strany nepřátelských vojsk? Obyčejný studijní pobyt najednou dostává naprosto odlišný spád a Sophie se s ním musí poprat. březen 2019 #12 v Romance #4 v Love Ocenění v doplňkové kategorii Hvězdobraní 2019 - Andělský strážce květen 2020 #7 v Romance

V jedněch nenápadných laboratořích uprostřed rušného velkoměsta pracovala jedna žena. Jmenovala se Hannah Smithová. A ta dokázala to, o co se marně pokoušely spousty lidí před ní - spojila lidské buňky a sklo a stvořila tak dívku ze skla jménem Vivian, která nestárla a neměla nic cítit. Jenomže cosi se zvrtlo a Vivian začala vnímat všechno to co normální lidé. Nikdy nevycházela ven - až do toho osudného dne, kdy to už déle nesnesla a bez ohledu na následky v zoufalství utekla. Skleněná dívka si teď musí poradit se světem plném normálních lidí, kteří ji považují za monstrum. Doktorka Smithová a vedoucí laboratoří jsou navíc odhodlaní Vivian najít a zničit jednou pro vždy. A jejich spolupracovníci jsou všude. Pokud chce Vivian přežít, nemůže věřit nikomu. A hlavně si musí dávat pozor na to jediné, co ji odlišuje od zrůdy, ovšem je tak to tak zrádné, jak jen něco může být - lidské city. Nejlepší umístění: 7. 3. 2020 - #10 ve sci-fi Pozastaveno z důvodu, že nezvládám pracovat na dvou příbězích najednou. Ale jakmile dokončím Slzy hvězd, mám v plánu Zrozenou dodělat. /Příběh je sice umístěn v kategorii sci-fi, objevují se v něm ale i prvky fantasy./ Autorem úžasného coveru je @AndrewDareon.

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk