Dievčatá, nedajte sa odtrhnúť chlapcami, ktorí vám nepatria.

Krátký článek/povídka o tom, jak jedna máma přišla o rozum a dala se na psaní... Tak se pochlubte, jak je to u vás?

Pamatuješ? Nasliboval jsi mi toho hodně a přeci ani jedno nedodržel. Pamatuješ? Slíbil jsi mi, že nikdy neodejdeš a stejnak jsi to udělal. Tahle jednodílovka je věnována mé spolužačce a kamarádce, Áje, která mé příběhy čte s neuvěřitelnou láskou a nádechem. Poprosila mě před několika měsíci zda bych pro ní nějaký příběh nesepsala a tak jsem se nechala inspirovat našimi zážitky, díky kterým vznikl tenhle příběh. Doufám, že příběh nezklame a tobě Ájo ještě jednou děkuju, že tu pro mě neustále jsi. * Cover opět od úžasné Evenet * ❤️ * Korekce od PaulieRimbaud *

Krátké povídky z hlavy jednoho mývala, které nikdy neměly spatřit světlo světa, přesto tu jsou. Ministerstvo zdravotnictví varuje: přečtením tohoto dílka získáte veselejší a krásnější život! --------------- Bonus navíc: téměř každá povídka obsahuje minimálně jednu hlášku z Cimrmana (kdo ho zná, může ji hledat).

Občas dostanu chuť zmizet z tohoto světa někam jinam. Do jiných krajů, k jiným lidem, na místa, která nejsou běžným lidem známá. Popadnu tužku a papír, uvelebím se v hamace a s očima do široka otevřenýma sním o dálkách a osudech obyčejně neobyčejných jedinců. Být spisovatelem je požehnáním, ale i prokletím. Ačkoliv neznamenají tato slova jedno a totéž? S myslí neustále zaměstnanou přemýšlením nad neexistujícími příběhy a zápletkami se člověku těžko rozeznává skutečnost od bujné fantazie. Někdy se ovšem chci podělit o své myšlenky se světem. Dát vám klíč a dovolit vám nahlédnout do mé vlastní říše. K tomu též poslouží tato kniha všemožných povídek, básní a jiných příběhů, převážně jednodílných. Tak tedy, bylo nebylo...

Ahojte ľudia, rozhodla som sa, že sa po skoro troch rokov na wattpade zapojím do súťaže. A tak som napísala túto jednodielovku. Ak budete chcieť, môžete si to prečítať a mentálne ma podporiť aspoň nejakým tým votíkom. Ďakujem

Povídka byla sepsána v rámci červencové výzvy #Psaníproradost pořádanou @AmbassadorsCZSK. Cílem bylo sepsat povídku v rozsahu 500-5000 slov, kde se vyskytnou slova: kopretina, úsměv, letní déšť, přátelství. *** Kdekomu by se zatočila hlava ze silného odéru různorodých květin vznášejícího se ve skromném prostoru útulného květinářství. Pro Crystal, majitelku podniku, se však jednalo o denní chleba. S úsměvem na tváři převzala dodávku květin a s největší péčí je připravila k prodeji. Žádný obchod v ulici se tomu jejímu barevností nevyrovnal.

Krátká povídka, která se týká lží a velkých snů, které se rozplynou v den, kdy se Ilua musí přetvařovat a hrát si na někoho jiného, než kým ve skutečnosti je. Povídka, která je psaná pro soutěž Psaní pro radost.

V jeho očích se objevil tak obrovský smutek, že to bylo poprvé, kdy jsem něco cítit chtěla. ~ Toto je pouze krátký text do soutěže Psaní pro radost. Budu ráda, pokud mi zde zanecháte svůj názor.

Nečekejte žádný dlouhý příběh. Jedná se o povídku do soutěže Psaní pro radost, od @AmbassadorsCZSK Konkrétně prompt13