Když hladinu prořízly poslední žhavé kulky, když se rozhostilo ticho které ani letouny Luftwaff nepřerušily přestával cítit všechnu bolest která se rychle otupila jako chlad který také ustoupil. Jako se jeho oči upírali k posledním zlatým paprskům které mihotavě pronikaly skrze vodu, spatřil obličej. Obličej dívky která se přibližovala. Viditelné podněty které se začínaly rozjasňovat zaslechl i první slova a různorodé líbivé tóny. To jeho vzpomínky, vzpomínky jenž začaly nabírat na intenzitě a reálnosti, tak moc jako by je sám znovu prožíval. Opět seděl v kuchyni v rodném domě s jeho přáteli, opět se procházel po písečných plážích břehů Britského Norfolku, opět se s Thomasem schovávali na zahradě mezi zeravy. Ale poslední chvíle věnoval svým nejmilejším vzpomínkám. Ty nejkrásnější ale byly s jedinou osobou. Věnovány jejím upřímným očím, lesklým loknám dlouhých vlasů spletených v copy, hřejivým objetím, hebkým dlaním a nejlaskavějším slovům měkkých rtů. Zdravím hrdličky! /mám v plánu po prázdninách zase začít vydávat, kapitoly které jsem nechala k vidění budou změněny i opraveny. Děj zůstane stejný) <3

Zpověď člověka, který vymyslel geniální plán únosu! Ovšem nebyl jediný komu se zdál geniální…

Ahoj, doufám že Tě neodradil název tohohle píběhu. Vím, že příběhů s tématikou Ana, Aanorexie, Mia a Bulimie je na Wattu hodně, ale přesto bych se s Tebou o jeden chtěla podělit. O ten můj.

Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

Alex už rok žije na ulici. Rodiče ho vykopli z domu protože je Neko. Začíná zima a on se bojí že to tuto zimu nezvládne. Mrzne a Alex nemůže najít nic kde by se schoval ale objeví se... ON. Toto je můj první yaoi, tak snad se bude líbit ❤

Ahoj, jsem Jonah. Znáte to, když se zamilujete do holky, která viděla jak jste zabili její kamarádku? Když víte, že musí zemřít, abyste si neodseděli nějakých X let? Když má výpadek paměti, a vy stojíte na tenkém ledě, netušíc, jestli se jí paměť vrátí či nikoliv? Asi to neznáte co. Tak se alespoň zkuste vžít do mojí kůže. DO KŮŽE BEZNADĚJNÉHO STALKERA.

Sbírka mých básní. Najdete tu všechny mé vydané básně pohromadě.

únor 2018 Zrození a smrt je téměř stejná, liší se jen naše životy. Někdo je od malička jako anděl, ďábel, někdo to má napůl. Já patřím mezi ty, kterým se život ze dne na den otočí a jsem někdo úplně jiný. Aby zachránila život své nynější lásky, obětuje se a život obrací o tři sta šedesát stupňů. Je v pasti a chce utéct, zachránit se před netvorem, její noční můrou, která má špehy všude, i tam, kde by to nečekala. Otázka zůstává, podaří se jí utéct z jeho sítí? *erotický příběh* 1 . místo..... 13.05.2018

Věděli jste, že na wattpadu lze napsat jen 200 částí? #2 v náhodě :) top "Psycho" citáty 2

Jsem na kraji lomu a přemýšlím jestli skočit mám nebo ne. Všichni se na mě vykašlali. Teta. Strejda. Můj přítel. Všichni. Tak proč tu ještě jsem? Proč jsem ještě neskočila? To ten slib. Slib, který jsem dala jemu. Slib, který teď chci porušit.