Jungkook vlastní meme stránku na Instagramu, kde si anonymně získal tisíce fanoušků. Přijde ale den, kdy se rozhodne sdílet svoji fotografii a od té doby mu začnou chodit podivné zprávy od neznámého ctitele.

Miloš Zeman. Muž který nevěděl, co mu v životě schází. Dokud se jednoho osudného dne nedozvěděl o populární skupině BTS. Zeman X Namjoon

Bol záhadný. Nie tým hrôzostrašným spôsobom, sršala z neho jeho vlastná tajomnosť. A presne to sa mi na ňom páčilo...

„Bojíš se lásky nebo odmítnutí?" 🌙 ✖ WARNING ✖ ➡ boy X boy ➡ vulgarismy ➡ any similarity to another story is just a coincidence

IhateSNAKEU: Ale no tak Jimine...vždyť tohle je ono! HNK...HON NA KOOKIEHO! AnbilibablABS: Oh maj gad... Začátek: 9. července 2018 Konec: 31. srpna 2018 #1 in Jikook (31. srpna)

Park Jimin, nadpozemská bytost s nadpřirozenými schopnosti se zamiluje do Yoony, maloměstské dívky, ovšem odmítá odhalit svou pravou identitu. Yoona si slíbí, že za každou cenu zjistí pravdu, ale když tak učiní, její život se změní navždy... -- ,,Jiminie, to je krev?" ,,Ne?" ,,Tohle není ten typ otázky, na kterou bys měl odpovídat jinou otázkou!" -- ,,Nejsi tak zlý, jak si lidé myslí." ,,Ne, jsem mnohem horší" -- Tato kniha je překlad původního díla ,Empyrean', jehož autorkou je velmi nadaná @shooknae. Celá její dokonalá kniha je napsaná v angličtině, proto jsem se rozhodla ji přeložit, aby si ji mohli přečíst i ti, kteří tento jazyk dostatečně neovládají. -- Varování: V díle najdete obsah pro dospělé. Násilí a živé popisy smrti. Kratší kapitoly s trochou romantiky a záhad.

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.

Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...