Catherine2850
- Reads 209
- Votes 36
- Parts 16
I přestože jsme si čas jako veličinu vymysleli my, lidé, sami, běží nehledě na našem vědomí. Běží nenávratně, rychle, bez otázek nám nechává rány na duších a rýhy po tělech. Z přítomnosti se stala budoucnost, za níž jsme se neustále hnali a k čemu to vlastně bylo, když to nejdůležitější, co jsme měli, bylo tehdy a ... tady? Milovala jsem, bála se a hledala výmluvy. Zabývala jsem se otázkami a vše, na čem mi kdy opravdu záleželo, zmizelo. Ponořilo se do tmy. Nedávala jsem si pozor, a tak, jako když nehrajete hru podle jejích pravidel, přichází trest.
I já se jej dočkala.
----------------------------
Za dokonalý cover vděčím @A_m_i_s ❤️