Řád Jedi. Rytíři bojující za spravedlnost a svobodu v galaxii, ovládající prastarou Sílu. Po Rozkazu 66 přeživší členové řádu zůstali roztroušeni po galaxii, kterou ovládá nemilosrdné a kruté Impérium. Ash Venar je mladou členkou řádu, ukrývající se se svým mistrem Keithem Reathem na měsíci Yavinu IV. Oné osudné noci, kdy klonovaní vojáci vtrhli do chrámu Jediů na Corustantu a povraždili velkou většinu těch, co tam byli, unikla se svým mistrem na odlehlý měsíc, aby dokončila svůj výcvik a pomohla znovu nastolit mír a rovnováhu v galaxii. Teď, po dvanácti letech, je skoro dospělá a dost mocná v Síle a neumí si představit nic jiného, než Jedijský výcvik a skrývání se před Impériem. Pak se ale objeví Aillin. A setkání s ním změní Ashin život od základů. Autorka: Tankoslav

Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3

•hororovka •přeloženo z aj

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

V dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláštních poruchách. Budou zde i různá odborná označení pro lidi, o kterých si možná nikdy neslyšel/a. Takže zkráceně tato sbírka se týká odlišných lidí. Ty, jako čtenář, se můžeš přiučit, a nebo se dokonce v něčem můžeš najít.