Nejen ze sedla. „Taky už jste si někdy říkali, že fakt moc chcete bejt koňáci, ale taky je to fakt moc vyčerpávající protože místo toho, abyste toužili nohu zasunout do třmenu, máte chuť vrazit ji trenérovi do zadní části těla?" Kniha plná mých zážitků a taky zážitků lidí, kteří mi je ochotně vyprávěli. Kniha plná kritiky ze světa koní, autorčiných myšlenek, tipů a v neposledí řadě samozřejmě koní. Za dobu, co se kolem nich pohybuju už jsem totiž zažila dost věcí, které člověka jednoduše neskutečně vytočí nebo ho minimálně donutí se zamyslet, jak je vůbec možný, že někdo něco takovýho vážně udělal. Začátečník v této knize najde tipy, co rozhodně nedělat a zkušený si uleví, že není jediný, komu tyhle věci taky přišly naprosto pitomý. A nebojte, blbý kecy trenérů, ošetřovatelů a majitelů stájí jsou na programu taky. Disclaimer: Vstup čistě na vlastní nebezpečí. Autorka si nebere servítky, nechává až příliš volnou uzdu sarkasmu a její názory jsou hovadsky nekorektní. Protichůdné názory samozřejmě plně vítány.

Se Sofií se nyní skoro nikdo nebaví a ona se stane ještě víc posedlá anorexií. Mimo to stále doznívají její pocity z rozchodu s Jurou a problémů, které díky tomu měla se Zuzanou. Aby neměla starostí málo, do třídy přijde nový, velice zajímavý kluk. Co bude jeho přítomnost pro Sofii znamenat? Zjistí jeho tajemství? Poznejte příběh dívky, která ačkoliv působí namyšleně, má také city a důvod proto, proč se chová, jak se chová. • Doporučení: „Tohle je jeden z těch nejzajímavějších příběhů o anorexii vůbec. Nejvíc se mi ale stejně líbilo to originální zakončení." - xXAdelisXx, 10. 2. 2018 • Upozornění: Tento příběh je takovým pokračováním mé knihy Tlustý deníček. Nicméně jde číst i samostatně, takže pokud jste nečetli Tlustý deníček, nevadí to. • První část vydaná: 13. 10. 2017 Poslední část vydaná: 25. 10. 2017 Počet slov: - Nejlepší umístění: #9 v teenfikci

„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...

Sedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové době se povídka umístila na tak úžasném místě? Děkuju vám. Vážně!)