Do you miss me?
Sama sebe jsem se snažila přemluvit, že nejsi šťastný, že dívka na tvém klíně je má náhrada. Že pořád prahneš po mně. Sama jsem ale myslím věděla, že si to nalhávám, a že jsem od tebe toho chtěla moc.
Sama sebe jsem se snažila přemluvit, že nejsi šťastný, že dívka na tvém klíně je má náhrada. Že pořád prahneš po mně. Sama jsem ale myslím věděla, že si to nalhávám, a že jsem od tebe toho chtěla moc.
,,Není tohle jenom sen?" Zeptal jsem se zasněně a přejel ji po palcem po rtech. Přimhouřila oči a pousmála se. ,,I kdyby, tak je to až příliš nádherný sen." Obejmula mě a já ji políbil na čelo. Byl jsem naprosto šťastný, byla to ale realita?
Léčila své zlomené srdce a to tak, že si každý den dávala přaní, které chtěla, aby se splnily.
[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji štípaly slzy. ,,To ani ve snu." Pronesl a napřáhl ruku...
Někdo by řekl, že kouří, protože mu to chutná. Další by řekl, že je závislý a nemůže si pomoci. Já kouřila, protože jsem chtěla umřít. Ty jsi mi chtěl pomoci, ale chtěla jsem já, aby jsi mi pomohl?
Občas mě napadají nejrůznější myšlenky a přepadají všemožné pocity, ze kterých je pro mě nejlepší se vypsat - většinou do poznámek v mobilu, do konceptů na Wattpadu, na papírky, které stejně vždy poztrácím... A teď mě napadlo něco z toho zveřejnit na Wattpadu, protože proč ne? Třeba se v tom někdo najde, nebo ho to in...
Každý den muchlala papírová letadýlka a pomalu lámala srdce Johnovi... 8.7.2016 - 1 v povídce ♥♥♥♥♥
V každé pohádce byla alespoň jedna princezna, nebo hodná dívka, s kterou to skončilo dobře. Jenže vždy tam byla i ta záporná postava, která vždy prohrála. Realita je ale mnohem temnější moje princezno...
Myslel jsem na tebe v noci, když jsem tupě pozoroval měsíc. Myslel jsem na tebe přes den, kdy nás osvětlovalo slunce. Myslel jsem na tebe od té doby, co jsem uviděl tvé vlasy.
Ona je malá holka. On je starší kluk. Ona je obyčejná. On je oblíbený. Může vzniknou něco víc? © 2015-2016
Za každou jeho větou bylo nějaké Ale...? *předem se omlouvám za všechny chyby a překliky* *short story* started - 17.4.2k16 finished - 13.5.2k16 Story by: strangeAngie Cover by: strangeAngie
Cítila jsem na sobě něčí pohled. Porozhlédla jsem se po třídě a pak ho spatřila. Nemohla jsem se od něho odtrhnout. Jeho oči mě hypnotizovaly. Teprve teď jsem si uvědomila jak nádherný je.
Aneb krátké úvahy, citáty, básně, myšlenky... jedné holky *** A tak se stále více uzavíráme sami do sebe a říkáme tomu ochrana před světem, i když v zákoutí naší duše víme, že je to pouze strach
,,Jednou tě to zabije." ,,Já vím." ,,Proč to děláš?" ,,Proč se tolik staráš?"
Každý den nastupuješ dřív. Každý den se tak zvlaštně díváš. Nevím jestli na mě, na moji kamarádku nebo někam úplně jinam. Každý den tam sedíš sám se sluchátky v uších. Každý den si říkám, jestli víš jak se jmenuju, protože já tvoje jméno vím...Jacku. 03.04.2016 #3 Povídka 01.09.2016 #2 Povídka
ON: Kdo se ti líbí? ONA: Nikdo. ON: Ale.... tak, kdo se ti líbí? ONA: Nikdo! Kolikrát se mě ještě zeptáš? ON: Tolikrát, kolik to bude nutné, než vyslovíš mé jméno. ...
Ona musela být anděl. Utrhli jí křídla, aby lépe zapadla do dnešního zkaženého světa. Nevydržela to. Tohle zlo jí zlomilo... Je ten anděl pořád někde hluboko v její duši?
Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616
Mysli pozitivně. Nenech se zlomit špatnými myšlenkami. To jí vždycky říkali. Ale už tomu přestává věřit. Protože co když ty dobré věci prostě nepřicházejí?
Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]
Ona byla pouze podřadná dívka. Šikanovali ji... Ale potom potkala ho. A zamilovala se. Ikdyž ji opustil, odpustila mu. Ale co když se potkají znova? Bude mít jejich vztah budoucnost?
„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...
Chtěl jsem tě obejmout, ale už jsem nemohl started - 7.4.2k16 finished - 13.5.2k16 *short story* Story by: strangeAngie Cover by: barablaho
,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️
Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neu...