Moje problémy a postřehy z mého přitepleného života XD 7.4. 2018 - #276 v Nezařaditelných 9.4. 2018 - #112 v Nezařaditelných 12.4. 2018 - #79 v Nezařaditelných 22.4. 2018 - #68 v Nezařaditelných 24.4. 2018 - #49 v Nezařaditelných 6.6. 2018- #38 v Nezařaditelných 11.5. 2018 -#21 v Nezařaditelných

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Pár příběhů o pár větách co vás vyděsí k smrti. Varuju vás. Nečtěte to! (Většina z toho je zkopírovaná z internetu. Pokud to najdete i u jiných lidí věřte, že to mají ze stejného zdroje.)

Nejhorší a nejděsivější věty co řekly děti svým rodičům. Věty jsou pravdivé zbytek vymýšlím. #4 v kategorii horor 19.7. #3 v kategorii horor 20.7.

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce

Adrien Vánoce nenávidí, nejen že je nucen trávit čas s otcem, je odporná zima, všude jsou mraky lidí a na Štědrý den mu umřela matka. Je zahořklý a už neví co by provedl, aby dostal otce do potíží. Gabriel Agreste má jediný nápad, přihlásit syna do každoroční dobrovolné akce na zpříjemnění Vánoc. Marinette Vánoce miluje, nejen že jsou celá rodina pohromadě, je volno, všude je romantický sníh a světýlka a okolo je spousta radosti. Rozhodla se přihlásit do dobrovolné akce, kde se každý den lidé z celé Paříže podílí na kráse Vánoc. Tyto dva spletl osud dohromady a ani jeden z jejich setkání nevyjde stejný jako dřív. Co je na tomto příběhu neobyčejného? ° zpříjemnění čekání na Vánoce ° ukáže co se dá o Vánocích dělat a proč je mít/ nemít rád ° silvestrovská jednodílovka ° pokud dočtete do konce, můžete si napsat vlastní konec

Nikdy jsem neměla štěstí, a můj život byl dost zamotaný. Dříve jsem byla šikanovaná a prakticky bez rodiny. Poštěstilo se mi a vrátil se ke mně bratr, jenže jsem ho ztratila dříve, než jsem čekala. A potom to začalo. Dostala jsem se do kruhu, zvaného mafie, ze kterého nejde ven. Naučil mě ale jedno pravidlo, zabij ostatní, než oni zabijou tebe. Jakmile jsme se jím začala řídit, začalo mi svítat na lepší časy. Jenže to jsme nečekala, že potkám osobu, která mi změní celý život od úplných základů. Ahoj, tohle je moje první dokončená kniha. Probíhá korekce, omlouvám se za chyby v neupravených částech. Jo, a psala jsme jí, když jsem byla menší, takže se nedivte některým blbostem atd.. Publikováno 25. Září 2018