Sex. Slovo, které hýbe (nejen) světem. Dvojsmyslné situace, trapasy a humor - to vše najdete v této sbírce padesáti drabble příběhů převážně s tématikou výše zmíněnou. Dobře se bavte! A pamatujte - nic není na první pohled takové, jak to vypadá...

-PŘÍBĚH OBSAHUJE SPOUSTU CHYB- Toto je romantický příběh o Rosie. O dívce, která je podle všech 'jiná'. Je totiž lesba. Je středem posměchu až do doby kdy potká Elisabeth. Dívku, o které snila už dlouho.

Život plný stereotypu nese plno výhod: 1. Nic vás nepřekvapí. 2. Jste si jistí, že když s nikým nechodíte, nikdo na vás ani doma nečeká. 3. Život bez překvapení a výkyvů. 4. Striktní dodržování pravidel zajistí postavení ve společnosti. Na druhé straně život plný nebezpečí a nejistoty, nese plno rizik: 1. Nikdy nevíte, co se stane. 2. Mnoho stresových situací. 3. Příliš vysoká hladina adrenalinu. 4. Nemáte žádné zázemí a reagujete na věci, až když je třeba. Co se stane, když se tyto dva naprosto rozdílné životy dvou lidí spojí? Nebezpečí nabouralo řád pravidel a zprvu nevinná lež se může stát obrovským břemenem. Má vůbec láska šanci? ----------------------------------------------------------------- -příběh je volným pokračováním Už nejsem dítě! - není nutné předešlou knihu znát -příběh psaný ve spolupráci s @Hanka124 - jedná se o yaoi - vztah dvou mužů, vyskytují se zde i sexuální scény

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Bože... já se ho asi nenabažím! Vždycky mě mile překvapí... Ale bojím se, že se do něj zamiluji a budu muset s touto prací skončit. /Příběh obsahuje vulgarismy a sexuální scény/ / Části označené // jsou opravené./

Nudná tuctová, ničím nezajímavá dívka, tak by samu sebe popsala. Jediné, co na ní bylo zvláštní, byly oči. Neměla je ani po otci ani matce, člověk by řekl, že nosí kontaktní čočky, aby byla zajímavější, někdo zase, že se chce jen předvádět. Jenže ona ty oči takové měla od malička. Nemá moc kamarádů, takže většinu času je doma. Sama. Navíc v den jejích narozenin, se stane něco divného, co se nedá nijak realisticky vysvětlil, něco, co není možné, vysnila si to její mysl, protože je osamělá nebo je to pravda? Zjistí spousty věcí, o kterých dříve neměla vůbec ponětí. Také ji čeká velká volba, volba, která ji změní do konce života. Volba, která může zničit spousty věcí. ____ Děkuju @TerkaTobolova za vše, hlavně za tu obálku, bez tebe bych byla ztracená :D :)

Náš svět... Už od samého počátku je rozdělený na dvě poloviny. V tomto světě jsou dvě rasy démonů. Démoni dobra a zla. Ti dobří pomáhají lidem, a zlí je zabíjejí, avšak navzájem si ublížit nedokáží, až na pár výjimek, prokletých zbraní. A proto jsem se zrodil já... Já jediný mám schopnost zabíjet démony i lidi bez těchto zbraní. Ostatní ovládají mysl člověka, aby mu pomohli najít cestu, nebo ho shodit. Ve čtrnácti mne zavřeli do žaláře. Byl jsem moc silný na oba dva světy a mezi démony nastala panika, když zjistili, že někdo takový existuje. Pak jsem ale přišel na to, že jsem jediný démon, který pomocí lidské dívky, která mi vběhla do cesty, dokáže spasit náš svět od blížící se zkázy. Povede se to? Nebo náš svět rozplyne v prach?

Obyčejně zemřete, když vás pokouše vlkodlak ve zvířecí formě, a to ať už jste člověk nebo upír. Takhle měla před 5 lety dopadnout i Kaila Rodgersová, která se jako upírka už narodila. Tehdy, když ještě měla klidný život mladé upírky, ve svých 13 letech plánovala poklidnou budoucnost, jenže to se jí pravděpodobně pořádně nikdy nevyplní. Největší chyba, jakou mohla v životě udělat, bylo jít se krmit ven při úplňku a dostat do toho své rodiče. Od té chvíle si to dává za vinu, i když je všeobecně známo, že se vlkodlaci při úplňku nezdržují v obydlených oblastech. V ten den to však bylo zřejmě jiné a Kaila o své rodiče přišla. Měla zemřít i ona. Jenže byla zachráněna vlkodlakem. Nyní jí je už 18 let a ty nejhorší věci má za sebou. Teď se však její život začíná ubírat jiným směrem. Čím více se však po pěti letech od přeměny snaží dostat svoji druhou stránku pod kontrolu, tím více se její život blíží k nebezpečí.