Giana Stewartová vždycky měla chvilky, kdy mluvila tak trochu z cesty. Nejdříve to jejímu okolí, připadalo vtipné, jenže po určité době si lidé začali uvědomovat, že to není hra, ale skutečnost. Gia trpí zvláštním druhem poruchy pozornosti, který zaviňuje to, že bez rozmyslu něco poví; jedno slovo, ale i souvislou větu. Po maturitě se však rozhoduje přestat brát tablety na stabilizaci nálad, jež nikdy pořádně nepomáhaly a odletá do Paříže, kde si chce užít prázdniny ve společnosti své dávné kamarádky Vivien. V letadle potkává cestujícího a právě v jeho společnosti nevědomky prohlašuje slova, po kterých se vše naprosto mění; "Vsázím svůj život."

Kniha bude pojednávat o poslední carské rodině v Rusku. Vše je vyprávěno z pohledu druhé carovy dcery Tatiany, pravděpodobně nejkrásnější ze čtyř děvčat, která stejně jako celá její rodina byla zavražděna 17. července 1918 v Ipatěvově domě bolševiky. Děj se opírá o historii, ale v detailech bude čirou fikcí.

Fiktívne sondy do natáčania rôznych Rickmanových filmov, aká asi nálada panovala pri natáčaní pamätných i nepamätných scén v rôznych filmoch. Poprípade mnohé iné príbehy. (Samozrejme všetko na báze fiktívnosti a šialenosti)