Stačí maličká chvíle, jen maličká... a všechno je jinak. Kolik by stačilo, minuta... půl? ...možná jen deset sekund. Tolik se změnilo... k horšímu. Už to nezvládám, nechci tu být a nechci být.

Vždy jsem tak nějak očekával, že mé děti nebudou normální. Přeci jen, mají moje geny. Už od jejich útlého dětství jsem byl tedy smířen s tím, že z nich vyrostou masoví vrazi, Jehovisti, novodobí diktátoři anebo zkrátka něco mezi tím. Nevím přesně co, ale kombinace všeho výše uvedeného by byla patrně vražedná, takže bych měl být nejspíš rád, že potomci nakonec skončili u psaní. Jsem za to rád? Vlastně, když se nad tím tak zamyslím, občas bych byl raději, kdyby se stali těmi masovými vrahy.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Polobůh, hrdina, zrádce, smolař. Luke má vážně smůlu. Po oživení Krona, pána času, jdou všechny jeho původní plány do kopru. Nejenže musí vystavit nebezpečí některé své přátele ale i svůj dlouho utajovaný původ. Co se stane, když si zlovolný titán, usmyslí, že si chce podvolit celý svět? Podaří se Lukovi ochránit jeho nejdražší, nebo padnou za oběť Kronovu temnému plánu? Nejlepší úmístění: 19.7.2019.- 1. Zeus 5.8.2019.- 1. Zeus

[PROBÍHÁ KOREKCE] - Omlouvám se. Někdy teď děj kapitol nebude dávat smysl. Některé pasáže jsou trochu posunuty, takže ne vždy navazují plynule. Za tyhle komplikace se omlouvám. Poslední opravená část je označena (X). Děkuji za pochopení. Od mala jsem žil v bílé pustině, ale byl jsem hrdý na to, kým jsem. Můj život byl stejný jako u většiny mého lidu, ale já ho nyní mám šanci změnit. A to se mi podaří, pokud uspěji. Mám stejnou šanci jako všichni ostatní. Blíží se Výběr. Výběr nových Dračích jezdců, ochránců Tirpie, naší země. Cover by: @Monii3155

Nara je chycena ve spárech Krále stínů, který s ní zachází jako s kusem hadru. Elfka po pár měsících zjišťuje, že její přítel je tvrdohlavý a chytne se do nastražené pasti. Airen mu dává na vybranou a on si vybere tu nejhorší možnou cestu, ale pro dobro své partnerky. Nara se za Mirana přimlouvá, ale Airenovi se to příliš nelíbí, ale souhlasí. Miran i Nara se ovšem musí dostat z temnot zpět na světlo, aby mohli proti té zrůdě bojovat. Zdá se to být nadlidským úkolem, ale sil prozatím mají dost a ostatní se též sbírají do boje, aby konečně tu hrůzovládu ukončili... pokud se jim poštěstí prohnat kamenným srdcem Krále stínů dýku.

Nara je opět zpět ve Wenoru kde si užívá společnost Mirana. Potom co se vrátí z Alikate se ukáže někdo koho Miran ze srdce nenávidí a objevuje v něm nejen staré křivdy ale také novou hrozbu. Nara ovšem má větší problémy, osoba ze které má největší strach se znovu začíná objevovat na světle a děsit jí mnohem více než před tím. Nikomu o tom však neřekne dokud není úplně pozdě a Miran se konečně dozvídá kdo je předmětem jejích nejhorších nočních můr. Bohužel i pro tentokrát je pro Naru malou oporou, ale on je také jediný kdo jí ze spárů oné záhadné noční můry může vysvobodit. I kdyby se mu to náhodou povedlo mohl by tím rozhýbat něco mnohem ničivějšího.

Nara zmizela před rokem a od té doby se jí Miran marně snaží najít. Hledání a náhoda ho zavede do jím nikdy neviděné oblasti kam úplně nezapadá kvůli svému vzhledu a původu. Je proti své vůli vtažen do jakési bojové arény kde se setkává s podivným stvořením jež se stává jeho spolubojovníkem. Démon pouště- jak mu říkají nemluví a Miranovi něčím přijde hrozně zvláštní. Oba mají tajemství, ale to Démonovo je hroznější než to Miranovo. Možná se mu však povede s jeho pomocí najít Naru nebo alespoň někoho kdo by mu byl schopen říct zda ví kde je. Věci se ovšem vymykají z rukou a Berserk bude mít velké potíže, skutečně začal hrát hru kterou hrát nikdy neměl, ale vycouvat z ní nelze!

Nara je elfkou z rodu Navareas! Stejně jako všichni z jejího rodu vládne mocnou magií. Nejenže je mocná, ale je i krásná a v její rodné vesnici toto spojení znamená, že by ze svatby mohla její rodina získat obrovský zisk! Jednoduše jí prodají tomu kdo za ní nabídne největší cenu! Možná proto utekla do královského města kde se již od svých 7 let podílí na krádežích, vraždách i jiných podvodech s největším a nejznámějším cechem zlodějů zvaném Rebelové. Když je zavražděn král vina dopadá na její hlavu a ani kontakty Rebelů jí nedokáží z královraždy vysekat a hrozí jí oprátka. Ovšem jen do chvíle než je jeden z rytířů pověřen, aby pravého královraha našel! Jestli se chce dostat do podsvětí královského města potřebuje pomoc někoho kdo je tam ceněný a oslavovaný jako hrdina... Jaká to šťastná náhoda, že zrovna jednoho z nich mají ve vězení!

Kdysi dávno…na počátku „moderní doby“, před zákazem dětí velké trojky se narodili tři polobozi. Syn Dia, syn Háda a dcera Poseidóna. Ve stejný den, ve stejnou hodinu. A všichni se báli ,aby se nestali zkázou pro celý svět. Oni však nezdědili po svých rodičích nenávist, naopak stali se odrazem lásky co v jejich božských rodičích byla, vyrostli spolu a jejich přátelství vyrostlo s nimi, do lásky a nerozlučnosti. Pak ale přišlo proroctví….proroctví které je mělo rozdělit tou nejhorší cestou. Smrtí. A stalo se něco co se už nikdy potom nestalo. Proroctví bylo odmítnuto. Ale za strašlivou cenu ….. Teď však přichází doba kdy je jiné proroctví přivede znovu zpět a dá jim šanci očistit se….. - navazuje a ignoruje některé z faktů z knih: Bohové Olympu(Znamení Athény & Hádův Chrám & Krev polobohů/Olympu ) od R.Riordana.