Když se Louis narodil, jeho matka zemřela. Zůstal mu tedy jen otec, který byl tou dobou celkem významným politikem a tak nebylo divu, že když bylo Louimu patnáct, jeho otec se stal prezidentem. A Louis dostal to, co chtěla většina dětí v jeho věku. Slávu, peníze, možnost bydlet v prezidentském domě a být druhým nejvíce probíraným člověkem země. Být synem prezidenta. On sám z toho příliš nadšený nebyl, protože to znamenalo mnohem větší dohled, než dosud měl, takže chlápka za svou prdelí na každém kroku. Nakonec to ale i tak nějak skousl a snažil se žít, jako vždycky předtím. A celkem se mu i dařilo. Jenže jednou i těmhle dnům musel být konec. A byl to den, kdy byl Louis unesen.

Harry Styles, zabiják a jeden z nejlepších lidí pracujících v organizaci Zayna Malika, je jednoho dne pověřen úkolem s jasným cílem. Sprovodit ze světa Louise Tomlinsona, nádherného bruneta s ledově modrýma očima, který na Harryho udělá dojem už jen z pouhé fotografie. Harry nemá ani ponětí, čím se Louis provinil, ale úkol zní jasně a on je odhodlán jej splnit. Avšak Zaynovo přesné zadání zapříčiní, že se s Louisem musí sblížit, aby mu tak mohl zasadit ještě více bolestivou ránu. Vše se začne komplikovat ve chvíli, kdy vychází na povrch tajemství z Louisovy minulosti. Nejlepší umístění: #88 ve fanfikce. Zveřejňováno: 13/03/2016 - 20/10/2016.

Zamotat se ve své vlastní hře se zdá jako něco nemyslitelného, ovšem ne nereálného. Své o tom zjistí i středoškolák Alex Flynn, nadějný lakrosový hráč s nelehkými vzpomínkami na dospívání. Sázka, kterou uzavřel se svými přáteli, se zprvu jeví jako puberťácký žertík, který je naprosto nevinný. Série nenadálých zjištění a událostí mu však ukáže, že zas tak nevinná není. A on se brzy zaplétá do prohnané hry s někým, koho není vůbec lehké porazit. Prozkoumejte brány Rockwellu i jeho tajemného zátiší. *** Příběh je z části inspirovaný španělským seriálem Élite, proto některé scény mohou krajně působit, jako vystřižené ze seriálu. Příběh je zaměřem na LGBT tématiku - párování stejného pohlaví, v tomto případě mužského - proto by pro odpůrce této komunity měly zůstat dveře příběhu zavřené. Vy ostatní jste vřele vítáni.

Hnev, frustrácia, smútok, nenávisť, strach, bolesť...všetky tieto pocity Louisa zasiahli v momente, keď z Harryho úst vyšli slová, ktoré sa mu vryli hlboko do pamäte. V tom okamihu vedel, že toto je koniec, že už ďalej pokračovať nevládze. Nemôže.

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

Narodili se ve stejný den... Odmalička vyrůstali spolu... Vypadají úplně stejně... A přesto je každý úplně jiný... Harry, ten starší, měl vždy všechno... Dostal vždy to, co chtěl... Edward, mladší jen o pár minut, to naopak díky němu vždy ztratil... Přijde nová dívka... Chytrá, talentovaná a přesto trochu stydlivá... Pro Edwarda se stane vším... Pro Harryho se stane další výzvou... --------------------------------------------------------------------- (fanfikce o Harrym napsaná v mých čtrnácti)

Harry jde dobrovolně a na vlastní pěst na vojnu. A co že to vlastně obnáší? Fyzická, ale i psychická zdatnost. Schopnost komunikovat s týmem, navzájem si krýt záda. Nekonečné série cviků, nekonečně dlouhé dny. Příkazy, tresty a hlavně pravidla, která se nesmí porušovat. I přesto mají ti dva odvahu na to je porušit. ,,Vojíne Stylesi, vítejte v armádě. Tohle je Louis Tomlinson. Jeden z vašich instruktorů."

Louis si založil účet na Instagramu a po doporučení od jeho sestry začne sledovat stránku "Umění je v duši a srdci". Na této stránce se pravidelně objevují fotky zvláštních obrazů od záhadného S_buttefly, které jsou Louisovi neskutečně povědomé. Začne bedlivě pozorovat práci autora oněch obrazů a postupně zjišťuje, že další a další drobné malby skládají dohromady jednu velkou. Když pod jeden z příspěvků tohoto autora napíše komentář, autor obrazů jej kontaktuje. Zhruba ve stejnou dobu se v Louisově okolí začíná objevovat slepý chlapec, jenž mu na první pohled učaruje a s ním se do jeho zešedlého světa vrací nejen barvy, ale i ztracené vzpomínky. *cover od skvělé Gipi155, určitě se podívejte na její grafiku, která je úžasná ❤️*

Caroline a Cassidy jsou sice dvojčata, ale dalo by se říct, že jedna je pravým opakem té druhé. Cassidy je chytrá, hezká, královna školy a doma ta oblíbenější dcera, zatím co Caroline je nenápadná dívka, které si skoro nikdo ani nevšimne. Caroline není komunikativní, má své tři přátele, kterým věří a to jí stačí. Co se ale stane, když se do města po sedmi letech vrátí James? Kluk, který se s Caroline odmalička nesnáší a který jí vždy dělal ze života peklo. Ale proč by se vracel na místo, které mu denně připomíná nejhorší chvíle života a které ze srdce nenávidí? --- Připadalo mi, jako by to bylo přesně to, co mi za poslední týden chybělo. Jako bych na to celou tu dobu čekala. Zajela jsem mu prsty do vlasů a přitáhla si ho ještě blíž. Přejel mi jazykem po spodním rtu, což jsem hned pochopila a otevřela pusu, abych polibek ještě prohloubila. Když jsme se konečně odtrhli, opřel si čelo o to mé. „Tohle byl ten hlavní důvod, proč jsem přišel." Zašeptal mi do rtů a než jsem se vzpamatovala, už byl pryč. Zavřela jsem za ním okno a konečně ulehla do postele. ...

"Nejsem ničím zajímavý." „To si nemyslím, určitě jsi zajímavý, jen jsi na to ještě nepřišel."