Layla. Ano to je moje jméno. Ničím nezajímavé a zcela obyčejné jako dům, do kterého jsem se s rodiči nastěhovala. Byl dost veliký, ale já si jako svůj pokoj vybrala podkroví. Stále jsem měla pocit, že mě někdo sleduje, a tak jsem jednoho dne z nudy řekla: „Je tu někdo?" No to jsem ještě nevěděla, co se stane...