Byl jsi můj nejlepší přítel. Na svatbě jsi mi šel za svědka. Svěřoval jsem se ti se vším. Moje manželka tě měla ráda. Zamilovala se do tebe. Opustila mě a šla za tebou. Tys ji přijmul s otevřenou náručí. Začal jsem tě nenávidět. Dal jsi přednost jí před námi. Před naším přátelstvím. Zradils mě. Denně na to...
Vždy jsme byli přátelé. Ti nejlepší. Pokaždé jsi stála při mně. Já při tobě ne. Nikdy jsi mě nezradila. Já tebe tolikrát. Nikdy jsi se ke mně neobrátila zády. Ale já ano. Tak moc jsem ti ublížil. Miluju tě a musím tě požádat o odpuštění. A právě proto ti teď píšu tento dopis.
Vždy jsme byli přátelé. Ti nejlepší. Pokaždé jsem stála při tobě. Nikdy jsem tě nezradila. Nikdy jsem se k tobě neobrátila zády. Proč ty ano. Proč jsi mi musel tak moc ublížit . Vždyť já tě milovala. A právě proto ti teď píšu tento dopis.
Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.
Chtěl jsem tě obejmout, ale už jsem nemohl started - 7.4.2k16 finished - 13.5.2k16 *short story* Story by: strangeAngie Cover by: barablaho
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
