„Miluji tě," slýchávala často od mnoha mužů. „Také tě miluji," odpovídala vždy s prázdnotou v srdci. Byla tak často milována, ale nikdy doopravdy nemilovala. Byla hvězdou, kterou každý pokládá za tu, co svítí jen pro něj. A ona přitom nesvítila pro nikoho. Stále hledala ten květ, ten strom, tu lásku, která by ji zasáhla natolik, že už by nemohla dýchat ani svítit pro nikoho jiného. Zapomněla však, v té snaze, milovat. Vždy jen blouznila. Cítila na chvíli pouhé chvění, které nemělo nikdy dlouhého trvání. Tak vrtkavý je ta láska cit, který ona toužila okusit.