Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

jsem Mona, nemám stejné dětství jako každá druhá dívka, místo krásného růžového pokojíčku s plno hračkami, mám hnusný pokoj s oloupanými uprostřed blázince.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Sedmnáctiletá dívka jménem Naomi se přestěhovala společně s její matkou do jiného města, protože obě dvě chtěly začít úplně od znovu. Co se však stane, až nastoupí do nové školy? Co se stane, až pozná Huntera Blacka? Překlad jména knížky: Trust me = Věř mi

Tohle není kniha! Opakuji tohle není kniha, tak to prosím nečtěte. Furt čtete? Dobře, já vás varoval. Potlesk👏 Zase mě něco napadlo. Řekněte mi, že jsem potrat, protože jestli tohle někdo bude číst a překoná to 1k 👀 tak asi skočím! No co, přečtěte si tuhle podivnou věc, ať se zabavíte. Počkat, nečtěte to, TOHLE NENÍ KNIHA! 27.7.17 #12 v kategorii náhodně 😘 30.7.17 #8 v kategorii náhodně 😘😘 15.9.17 #6 v kategorii náhodně 😘😘😘 16.9.17 #5 v kategorii náhodně 😘😘😘😘 26.11.17 #4 v kategorii náhodně 😘😘😘 Už bůh ví jak dlouho #1 v kategorii náhodně 💁🤷 Dlouho jsem tu nebyla a ona už ani žádná kategorie náhodně není 😂 no nechám to tu jako nostalgii ~tento komentář byl přidán 5. 4. 2021

Bujné vnady, chytrost, bystrost, důvtip... Nebo pouhá náhoda a donucení z matčiny strany, které ji přinutili se přihlásit na TU školu. Ne, ne! Není to škola. Je to TA škola. TA Raffaellova škola. "Nejlepší" škola v celém státě. Nejlepší je jen do okamžiku, kdy zjistíte, jaký budete mít v lichý týden rozvrh... TO ZJIŠTĚNÍ BYLO PRO ADELAIDE KANE, HLAVNÍ POSTAVU PŘÍBĚHU, ŠOKUJÍCÍ. A pro mě vlastně taky... (RPS Fanfikce) #1 V KATEGORII "love" - 1.7. 2020 #1 V KATEGORII "FRIENDS" - 18.3. 2020 #3 V KATEGORII Fanfikce - 19.3. 2019 #2 V KATEGORII Fanfikce - 24.9. 2018 #7 V KATEGORII Fanfikce - 9.5. 2018 #3 V KATEGORII Fanfikce - 10.3. 2018 100K přečtení - 22.8. 2018 300K přečtení - 9.9. 2019 400K přečtení - 23.8. 2020

Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019

„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)