Hunter Black je nabubřelý vysokoškolák, co ho zajímá jen hokej a holky. Nebo teda aspoň do doby, než pozná sestru svého úhlavního nepřítele. Lydie Wilsonová je krásná, chytrá a nezávislá holka, co má nejradši svůj klid u knížky, seriálu nebo vaření. Její brácha, kapitán basketbalistů, pro ni znamená celý svět. Nebo teda aspoň do doby, než pozná jeho úhlavního nepřítele. Jejich vztah započne jako pouhé přátelství. Oba mají pocit, že tomu druhému můžou svěřit naprosto cokoli. Mají společné záliby, navzájem se učí nové věci. Jenže jak to tak mezi klukem a holkou bývá, začnou cítit něco víc. Ona ho nemůže vidět s jinou a jeho představa, že je na rande s jeho spolubydlícím, přivádí k šílenství. Může tohle vůbec dopadnout dobře?

Kevin a Marvin byli celou střední a vejšku nejlepší kamarádi. Po škole se několik let nevídají, když se pak rozhodne, že si Kev dá ode všeho pauzu a odjede za Marvinem do menšího městečka, kde zjišťuje, že holka svého nejlepšího kamaráda bude opravdovou zkouškou jeho silné vůle.

Byl mi tak blízko. Tak blízko, až jsem z toho šílela. Jeho dech jemně hladil mě tváře. Vůně létající kolem mě úplně omámila. Teplo vyzařující jeho tělo mě zaobalilo. Klepala jsem se. Avšak ne zimou. Nedočkavostí. Napětím. Chtíčem. Chtěla jsem být blíž. Mnohem blíž. Dotýkat se ho. Cítit jeho rty na mých. Ochutnat ho. Milovat ho. Přísahám na všechny svaté, že v té chvíli bych dala za jeho polibky cokoli. Úplně cokoliv.

,,Zničil jsi všechno! Vše co jsme měli, kvůli výzvě!" zakřičela jsem na něj a nechala si slzy stékat po tvářích. ,,Stejně bych tě nemiloval! A nikdy ani nebudu!" zakřičel rozčíleně. ,,Ty si nezasloužíš milovat ani být milován." s těmi to slovy jsem ho dostala. Zíral na mě tak překvapeně. Otočila jsem se od něj a seběhla schody... Měla jsem normální život, než mi do něj vstoupil on. Líbil se mi, možná i něco víc.. My byli něco víc, ale on to zničil.. Nicolas Blackwood zničil mě... 13.1o 2o17 #17 v kategorii ROMANCE 18.1o 2o17 #14 v kategorii ROMANCE 15.12 2o17 #7 v kategorii ROMAMCE

Jak daleko je člověk schopný zajít, aby zachránil osobu, kterou miluje?

Byla jsem normální holka, která měla úžasný kamarády. Stačil jeden okamžik a najednou jsem byla holka, která nežije v Anglii, ale v Austrálii. Jak to dopadne? Ještě ke všemu, když mám mít nevlastního bratra? Všechno tohle se dozvíš pouze tady. Klikni na "ČÍST" a ponoř se do mého příběhu. ***** Místa jsou většinou pravdivá jen přeložena do češtiny a v závorce napsaná v originále.

Tři měsíce stáže ve světoznámé firmě, na kterou Emmy tolik čekala. Jenže co všechno se může přihodit během doby, kterou stráví v Londýně? "Love is looking into his eyes and forgetting about the world around you. It’s feeling his kiss hours after he’s gone. Its remembering how he smells like and loving his scent more than anyone else’s. It’s seeing perfection when he’s standing beside you, and realizing that every moment he’s not with you is just too long.” Harry Styles FanFiction - All credits to @GiveMeOreo Zveřejnění pouze na www.wattpad.com Cover k příběhu: oooCHARLOTTEooo

Osmnáctiletá Alexis je půvabná, bezproblémová dívka. Žije si svůj poklidný život, když jí do života vstoupí Chris. On je její pravý opak - problémový kluk, který se rád pere, doslova kašle na školu a rád si užívá pozornost především opačného pohlaví. ▪▪▪ ,,Idiote," zasmála jsem se. ,,Co prosím? Idiote, jo? Pojď sem," natáhl se po mně, ale já se mu vyhnula. Křivě se usmál a zkusil mě chytit ještě jednou, ale znovu jsem se mu vyhnula. Napotřetí už se za mnou rozběhl. Můj reflex mě donutil utíkat taky. Po chviličce jsem se smíchem doběhla do parku, kde se mi kolem pasu obmotaly dvě silné paže, které mě stáhly na zem do sněhu. S otevřenou pusou jsem na něj hleděla, jestli si dělá legraci. Místo odpovědi mi do obličeje hodil trochu sněhu. Zamrkala jsem a pusu otevřela ještě víc. Převalil se na mě a sníh mi z tváře otřel. Prvně mě svými teplými rty políbil na zmrzlé tváře a pak udělal to, po čem jsem dlouho a nevědomky toužila. Spojil naše rty. Byl to úžasný pocit, znovu je cítit na svých. V tu chvíli mi bylo jedno, že musíme vypadat jako úplní blázni.

1. kniha „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland Devatenáctiletá Iris Watsonová odjíždí ze svého rodného městečka na vysokou. To by se zdálo jako úplně normální věc, jenže Iris utíká od své minulosti, která ji následuje na každém kroku. Ta ji poznamenala natolik, že se uzavírá do sebe a straní se společnosti. Poctivě si vybudovala jakousi zeď, ale ať to zní sebevíc jako klišé, najde se člověk který ji zboří. Sebastian Woods je druhým rokem na vysoké a užívá si ze svými přáteli. Ve svých dvaceti letech si začíná uvědomovat, že musí dospět a přestávají ho bavit aktivity, které jeho vrstevníci provádí. Za touhle kapitolou jeho života udělá čáru. Pořád mu ale přijde, že není vše tak jak si to představoval. To ale změní jedna osoba, u které by to ovšem nikdo nečekal. _____ (obsahuje chyby a překlepy)

Plameny pohlcovaly velkou budovu zvláštní školy. Nikdo netušil, že uvnitř bojuje slepá dívka o život. Z očí jí tekly slzy a z hrdla se jí ozýval sípavý zvuk. Byla otřesena událostmi, které se právě staly a vůbec si neuvědomovala, že jí hrozí obrovské nebezpečí. Připadala si, že jí nikdo nerozumí, protože nevidí, co ostatní. A poprvé ve svém životě litovala, že je slepá. Myslela si, že kdyby viděla, bylo by všechno lehké, protože ostatní vždy říkali, že ona má to těžké, ale jednou se těžce mýlila, měla to stejně těžké jako každý jiný člověk, jen ona byla jinak zkoušena.