Larry Stylinson (fanfikce) Když něco zkončí, neznamená to, že tomu nemůžeme dát druhou šanci... Když se Harry konečně vrátil domů, postavil se doprostřed své ložnice, pustil na podlahu cestovní tašku a padl na postel. I když si dovolenou s rodinou velmi užil, je rád zase zpět doma ve své posteli. Z klidného odpoledního odpočinku Harryho vyrušilo cinknutí telefonu. "Kdo to zase otravuje? Člověk chce jen na chvíli vydechnout a už ho někdo shání..." otráveně zamumlal do polštáře. Druhé cinknutí telefonu ho donutilo, aby se zvedl a došel na druhou stranu pokoje, kam telefon už automaticky odložil s klíči, když přišel. Po té náročné a dlouhé cestě z postele ke stolu a zpátky konečně otevřel telefon a nemůže uvěřit svým očím: ahoj Harry, teď budu zase nějakou dobu v Londýně a tak sem si říkal, dolouho jsme se neviděli a tak bysme se mohli sejít. prostě jak to přátelé dělávají. jestli teda nemáš nějaký plány. odepiš mi ať aspoň vím jestli bys měl čas a chtěl. pochopím když řekneš ne

Trouble will drag you down, are you still willing to try to save what you have? Or will you let it take you under? {MATURE!! 18+ content} (Inspired by the After series)

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤