WaywardDee
„Ne, nemám na něj crush. Nebuď stupidní."
„Uh-m. Já jen říkám, že ať se mu děje cokoli, tak tam jsi vždycky u toho i ty."
„Možná protože jsme dobří kámoši?"
„Jasně. No nic, já bych ti jen přála, aby to on vnímal stejně. Toť vše."
„Víš co? Já tuhle tvojí propagandu vůbec nemusím poslouchat. To, že ty si něco usmyslíš a až moc se do toho ponoříš, není můj problém."
A s těmito slovy se Castiel s naštvaným výrazem ve tváři zvedl ze židle. Vypadalo to, že venku bude brzy svítat. A on se měl sejít ještě s Deanem, pokud ho teď už úspěšně najde.
„Jsi protivný, protože víš, že mám pravdu," houkla za ním lehce opilá Hannah. Castiel na ní nijak nereagoval. Bylo mu jedno, jestli má pravdu. Odmítal o tom přemýšlet. Kdyby se dostal do fáze, že to začne probírat s další osobou, tak už to nikdy nemůže vzít zpět a to si zkrátka nemohl dovolit...