Odjakživa milovala čaje. A nyní zjišťuje, že není jediná... Short story. © Stéf Skurková 2016 Cover & story by StefSkurkova Všechna práva na příběh, cover, hlavní téma a motiv vyhrazena. Kopírování či jiné nakládání trestám.
,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se m...
"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
❝Vím, že by moje první pusa měla být od nějaké holky, ale chci, aby jsi to byl ty, Isaacu.❞
Když ještě svět nebyl tak osvětlený jako dnes. A všude vám do obličeje nesvítila světla pouličních lamp, mohli jste vidět hvězdy padat.... 🌃🌌 Chabý pokus o kvalitní poezii... Řekla bych že dokončeno... #1 poezie - 7.7.2019
holky plný něhy co nemaj komu dát holky v plný kvalitě milovat je jejich práce na plný úvazek na nylonky si připly podvazek k sukni kšandy a jdou do ulic smutnejch měst rozdávat lásku parkům a silnicím tu lásku kterou jim nikdo nedává pak o tý lásce napíšou básně básně který jsou hodný jen jich samých ...
Ticho a prázdno Mrkající bezedný oči A falešnej smích Zkaženejch děcek Co už dál nechcou žít "Bezedný oči Svět se točí Slzy tečou Dny se vlečou"
Přál bych si být víc než jen chodící tragédie. // short story 10. 2. 2019 - xx
Tisíce lidí si den co den nasazují masky přes své ztrápené obličeje, aby skryli sami sebe. Dusí veškeré vlastní problémy uvnitř svého křehkého těla a zakazují jim vyjít na povrch. A pak tu je Linna, dívka, která měla kostlivce ve skříni, přestože tvrdila, že tomu tak není. Možná jen nechtěla být jako ostatní. Zahodil...
Nikdy nepřemýšlel nad tím, že by jednou místo s dětskými broskvovými džusy a detektivkami mohl obsadit "někdo" jiný. Možná jen se to povedlo vášnivému modrookému líbači s kadeřavými vlasy, jenž ochutnává nahořklé rty žalostných mládenců. A nebo to byl opět jeden z jeho komických snů?
Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květinové ulici. Díky svému strýci je Gabriel řádně vychovaný a díky tetičce...
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik...
Parker Black. Lydia Lorenz. Jeden krůček mezi láskou a nenávistí. #1 in teenfikce - 20. 04. 2017 #3 in teenfikce - 04. 03. 2017 original story: _levya_
Vzpomínáš si ještě vůbec? - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
"Nejsem ničím zajímavý." „To si nemyslím, určitě jsi zajímavý, jen jsi na to ještě nepřišel."
Každý z nás vstupuje do života z jiného startovacího bodu a ne každému se to musí zamlouvat. Stejně jako Samuelovi, který si je ve svém vratkém životě jistý jen jednou věcí, na všechno je vždy sám, a tak to i zůstane. Nebo snad ne? A pokud by se přece jen nakonec našel někdo, kdo by chtěl jít životem s ním, nebude to...
BOY x BOY Co se stane, když se jednoho dne ve škole objeví nový kluk, který nemá zájem o ničí pozornost? A co se bude dít, když se Tylerovi podaří jeho pozornost získat? Čtěte a dozvíte se. | velmi krátké kapitoly | #1 v kategorii "short story" #1 v kategorii "myšlenky" #1 v kategorii "thoughts" #1 v kategorii "angst"
Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019
Miluju citáty. Ať jsou o čemkoliv. A ty nejzajímavější si sepisuju do deníku. A rozhodla jsem se, že se s vámi podělím o mnou sbírku.
❞Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej. A Rune byl mojí hudbou.❞ červenec 2019 - červenec 2020
Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019
Ethan vede obyčejný život, studuje druhý ročník na střední škole v Bostonu, chodí s talentovanou Melanii a je obklopen přáteli. Jeho priority tvoří fotbal a něco jako učení mu nic neříká. Jenže, když je mu zatrhnuto hrát sport kvůli známkám a jako výpomoc přidělen nový student Ryan York, Ethan brzy zjistí, že jeho pri...
"Odpusť mi, anděli, zhřešil jsem." Vázané pokračování povídky Curls. Temnější. Snad procítěnější. Plné vzpomínek.
"Je to jednoduchý. Radši sním dort, než abych se s tebou vyspal." "No vidíš, já bych se s tebou vyspal víc než nadšeně, ale bojím se, aby mi pak náhodou nekleslo IQ." Will a Simon toho nemají moc společného. Někteří by dokonce mohli tvrdit, že se tihle neobyčejně obyčejní kluci už snad nemohou lišit více. Ale i...
řekla mi, že to nic neznamenalo. že jen byla unavená z chlapců. přesto se další noc objevila u mých dveří.
Podle slov prastarých kouzelníků existuje jedna taková legenda. Slyšelo ji snad každé čarodějnické dítko, když ji prababička vykládala při plápolajícím ohni. Prý v ní vystupují tři bratři, Smrt a ty nejmocnější předměty na celém širém světě - relikvie smrti. Jak mnozí z nás ví, někdy jsou legendy natolik živé, že se m...
Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou...
