Vítám vás všechny co máte rovnátka s otevřenou náručí, myslím že v tomhle či sem píšu se vidíme všichni. Zdravím i vás s jednoduchým životem co nemáte ani tušení jaké je žít s tímto mučícím nástrojem. No a teď už k problémům...

Přežila jsem hodně let osamotě. Stranila jsem se od ostatních upírů, protože i když jsem byla jednou z nich byla jsem jiná. Jenže mi na záda tlačil Řád, a proto jsem se nemohla nikde usadit. Patřila jsem mezi Osamocené známá jako Samotářka. Jenže pak přišla nabídka, která stála za uvážení. Zbývalo se jen rozhodnout. Přijmout ji a změnit svůj život a postavení v upíří koalici nebo odmítnout a žít stále stejně? Jedno rozhodnutí, mnoho příjemných i nepříjemných změn.

Tessa. Obyčejná dívka na úplně obyčejné škole. A stejně je jiná. Ona si vzpomíná. Na nemyslitelné. Všichni se ptají, co s dělo? Půl roku nebyla ve škole a vrátila se teprve před měsícem. Jenže ona neví. Jako kdyby někdo jen tak přišel a vymazal část jejího života. Nebyla jediná kdo odešel. Byla jediná kdo přišel. Nikdo jiný se nevrátil. Jsou pryč a spolu s nimi i její nejlepší kamarádka Ellen. *Ukázka* Seděla jsem na pobřeží, rukama jsem objímala nohy přitisknuté k tělu. Sledovala jsem šedočerné mraky. Pršelo, řetězce vody padaly k zemi a bouřily tyrkysové moře. Vlasy i oblečení jsem měla promáčené, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Klepala jsem se zimou, drkotajíc zubama. I to mi bylo jedno. Pramínky vody mi stékaly po tvářích, nevěděla jsem, jestli to je déšť či mé slzy. Ani toho jsem si nevšímala. Někde uvnitř jsem pociťovala ohromné zoufalství, které převažovalo nad všemi okolními emocemi. Neměla jsem nejmenší tušení, co se mohlo stát. Vnímala jsem jenom beznaděj. Byla jsem pokořena krutým životem, přestože jsem nevěděla jak. Připadalo mi, jako by se veškerý smysl mého života kamsi vypařil a zbyla jen krutá realita. ‼️UPOZORNĚNÍ‼️ - dílko patří mezi mé první příběhy se složitějším dějem - prosím o velkou dávku shovívavosti, nebo jej raději ani neotevírejte Žánr: Sci-fi Cover by: Gipi155 Nejlepší umístění: č. 3 (7. 6. - 8. 6.; 16. 6. 17. 6. 2018); č. 5 (26. - 28. 4. 2018) v kategorii Sci-fi ~ Asi puknu štěstím! Děkuju!!!❤❤❤ Stav: Dokončeno Vydávání: ❌ Psáno: Duben 2017 - Duben 2019 100 hlasů - 7. 5. 2018 Jste úžasní!!! ?❤? 1K přečtení - 1. 6. 2018 Strašně moc děkujuuu!!

,,Zlato?'' ,,Neříkej mi tak na veřejnosti, sakra.'' zasyčí Alex Ryan ,,Fajn. Pane profesore Ryane, myslíte, že byste se mohl posunout? Vaše dlaň na mém stehni by mohla u studentů vzbudit rozruch.'' ,,No vidíš. Nevšiml jsem si." odkašle si a rychle popadne hrnek s kávou ,,Budu muset jít na přednášku. Uvidíme se večer.'' ,,Jo.." vydechnu do jeho zad, které se vzdalují v dlouhé, nekonečné chodbě univerzity

20. 6. 2018 - 1. V #Paranormal 27. 8. 2019 - 1. V #Duchove _____________________ Ahoj!! Rozhodl jsem se pustit do psaní a zveřejňování strašidelných příběhů, které se skutečně staly... Příběhy buď budu hledat na internetu, nebo mi je můžete posílat přímo vy, co se vám stalo z vlastních zkušeností!!! (Do soukromých zpráv) Pojďme se společně podělit o své strašidelné zážitky a rozjet tak nejstrašidelnější knížku na wattpadu! :DD __________ VSTUP NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!! (Přebalovat vás pak nebudu!!) :D __________

Toto je příběh o jedné badgirl se zlomeným srdcem.Kouří,řeže se... Ale co se stane když do její života přijde Adam?Přijde znovu láska nebo zlomené srdce nedá Adam dohromady ? 22.4. - #15 v kategorii Teen Fikce

Katherine k smrti nenávidí svojí úspěšnou sestřenici Mary Anne, kterou všichni zbožňují a udělá všechno pro to, aby už nebyla ta černá ovce rodiny a ještě ke všemu i ošklivé káčátko.

Není nic nebezpečnějšího než žena, která nemá co ztratit...

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

Stojím v bílé chodbě. "Máme vězně, bude nám zpívat." Řezavě se smál jeden z mých kolegů. Trhl s paží vězně a otočil ho směrem k nám. Upíral na všechny naštvaný pohled, ale nejvíce naštvaný pohled upíral na mě. Věděla jsem proč, protože tato osoba je můj bratr.