[PŘEPIS, OPRAVA začne koncem dubna 2020] [naprosto upřímně; musíte překousnout otřesný začátek příběhu - 〤 znamená PŘEPSÁNO.] Byl to bůh v očích každého obyvatele Velkého korálu. Byl synem Odona, zesnulého krále ostrova Neviditelného oceánu. Voněl mocí, dominancí a každý jeho krok, byť ten špatný, byl považován za dotek od samotného Boha moře. Noelan zažil však něco strašného a Boha moře proklínal tak dlouho, dokud nestál na korálové větvi s plánem ukončit tak svůj život skokem do vody s piraněmi. Oči žraločí a pevná ruka s tetováním Moře ho odtáhla od zlého dna, v níž nebylo ani kousek světla. VOLNÉ POKRAČOVÁNÍ -> Moře hvězd a víl ANNE CANE 15042018 ~ 01042020 COVER BY adís okami 20k - 1.06.20 - děkuji vám moc!~

O naději a lásce, které ani ve válce neumírají. Píše se rok 1941 a světem otřásá druhá světová válka. Čtyři mladí přátelé, Zuzana, Klára, Felix a Petr, jsou nuceni vyrovnat se s těžkostmi a utrpením, které válka přináší. Musí se naučit jednat dospěle, ač jsou teprve dětmi. Pomalu poznávají, že svět není jen černobílý a každá mince má dvě strany. Dokážou v této kruté době přežít a zůstat sami sebou? A je vůbec možné, aby vás válka nezměnila? Šestadvacátého září si slíbili, že po válce se opět setkají. Budou schopni slib dodržet? „Dokud na světě bude aspoň jeden dobrý člověk, nikdy nejsme ztraceni." ... Nejlepší umístění: 🥇Výherce Wattys 2016 🥈v Historický román 🥉v Historický román Varování: nedoporučuji slabším povahám a osobám mladším třinácti let. Příběh obsahuje násilné scény. ❗ TENTO PŘÍBĚH JSEM PSALA V PATNÁCTI LETECH. OBSAHUJE MNOHO PRAVOPISNÝCH, GRAMATICKÝCH A HISTORICKÝCH CHYB. PROSÍM, BERTE TO NA VĚDOMÍ ❗

Téma: ? Nebe? Možná... V přeneseným slova smyslu... Hlavní postavy: Lucius/Regulus Vedlejší postavy: Andělé, později i temné bytosti, Bůh, Satan, Lucifer...prostě vše, co si jen můžete přát... Varování: Povídka není vhodná věřícím (ale možná by si konečně otevřeli oči, jak to v nebi doopravdy chodí x) a dětem pod 15 let! Obsahuje popisy sexu a v dalších 'kapitolách' je možné i násilí, upozorním předem ;) Klíčová slova: Sex, znásilnění a jeho důsledky, ponuré, mystické, mučení. Shrnutí: Ani andělé nejsou bez hříchu, co teprve ti, kteří mají sklony k jistým...echm...jistému chování, vybočujícímu z andělské řady? Poznámky: Budu ráda za každý komentík, konstruktivní kritiku i slušně podaný názor! Motto: Luciusovo přísloví - Nežij včerejškem, uteče ti dnešek. Žij pro dnešek a netrap se zítřkem, stejně i dnešek může být poslední... / Regulusovo přísloví - Ten, kdo ti zlomil křídla, nemá právo se ptát, proč stojíš na zemi... Pokud vám vyhovuje víc číst tuto povídku na části, můžete se podívat na můj blog, který mám na profilu. Zde jsem ji dala hlavně proto, že se mi zalíbila představa, že může být v celku tak, jak ji mám ve word documentu. Kapitoly jsem stejně musela pracně vymýšlet až při vkládání na můj blog. (PS: Na mém blogu je vše docela přehledně, jen malým písmem. Hledejte, najdete :) ) Už jen podotknu, že je to originální story, a proto se neopovažte považovat ji za své dílo, kopírovat ji nebo vkládat kamkoliv. A snad si poradíte s délkou prvního dílu. Každopádně to můžete mít otevřeno v mobilu jako knihu. Místo ní...

Bledý císař je fiktivní postava císaře, který je však osamělý a sám řeší problémy své země. Bledý císař je inspirován albem Marilyna Mansona, The Pale Emperor. Tato kniha je velmi kritický pohled na společnost a křesťanství. Grafika přebalu: PaintHeart-Terka Anglický překlad: Kacer9

Pamatujte, že to mají být horory a ne pohádky, takže není mojí povinností psát příběhy s dobrým koncem.

Hrabě Drákula ve své době patřil k nejděsivějším stvořením obývající tajemnou Transylvánii. Čiré zlo lačnící po horké, lidské krvi. Ztělesnění samotného ďábla. Svět byl ale této kruté stvůry zbaven. Zlo zmizelo v zapomenutých jeskyních Karpat a Drákula se stal pouhou legendou. Jeho děsivý odkaz přežil napříč staletími, ale nikdo už na podobné povídačky nevěří. Z obávaného hraběte se stala pohádka, strašící malé i velké po celé generace. Legenda je ale znovu vzkříšena. Svět zatím netuší, co se v karpatských jeskyních navrátilo mezi živé. Žízní a mstou stravovaný hrabě je odhodlaný sjednat si svou vlastní spravedlnost. Démon opět kráčí mezi smrtelníky. Nikdo netuší, co se pod maskou novodobého investora skrývá. Monstrum odhodlané přetrpět vše, aby dosáhlo svého. Příkrov smrti zahalil Londýn, jehož ulice se začínají plnit mrtvými. _________________________________________________________________________________ Ďábelský a naprosto uhrančivý cover je dílem báječné Monii3155, bez které by nic z toho nebylo. Děkuji, Monii. Upozornění: v příběhu se vyskytují násilné scény. Není to nic extra zvráceného, ale jídlo pro jistotu vynechejte.

Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

"Takže, kolik procent už podle tebe náš vztah má?" "Promiň, ale my máme vztah?"