Vidět krásy světa kolem nás je taková samozřejmost, že přijít o ně je pro nás nepředstavitelné. Přijít o barvy, které naplňují náš život od začátku až do konce, by bylo těžké pro každého z nás. Lulu měla dar, jenž jí dovoloval vidět svět jinak, jako lepší místo pro život. Byla malířkou každou buňkou svého těla. Skvrny barev na rukávech mikin, náčrtky v sešitech, ale především jasné barvy byly součástí její každodenní rutiny. Právě umění dělalo její život šťastný, jenže ne každý si ono přelétavé štěstí dokázal udržet po celý život. Když ztratí zrak, přijde nejen o svůj sen o světovém turné s jejími díly, ale i o veškeré krásy naší planety, které nemohla vidět. ,,Barvy jsou kouzlo, které může vyprchat. Ty ho ale máš v sobě a to kouzlo tě doprovází na každém kroku, i teď, Lulu." • Povídka Barvy slepých je psána do dubnové výzvy #PsaníProRadost, kterou organizují @AmbassadorsCZSK, kde se umístila na druhém místě! • Kouzelná obálka je prací zlatých ručiček @alexcoorne

Jsou věci, které vás donutí změnit se. Když se Anthon dozvěděl, že je jeho přítelkyně těhotná, automaticky se rozhodl nechat svého zaměstnání nájemného vraha minulostí a věnovat se jen a jen rodině. Povedlo se. Má dvě krásné děti, nádhernou ženu, dům na předměstí a normální práci, která ho baví. Užívá si svého poklidného života, dokud není přinucen připomenout si, co bylo dřív a využít svých schopností, aby mohl být zas ten, kým se stal a ne tím, kým byl nyní.

Deedee měla odjakživa jeden problém. Neustále ji obtěžovala jedna zvláštní, zrzavá dívka - poprvé se objevila, když jí bylo pět let, a od té doby ji nenechala na pokoji. Dee si samozřejmě stěžovala mámě, tátovi, bráchovi i kamarádům... Jak jí ovšem mohli pomoci, když nikdo kromě Deedee tu divnou holku neviděl? Teď už je Dee sedmnáct a ona je naprosto smířená s tím, že se její samozvolená nejlepší kamarádka nehodlá jen tak vypařit. Vivien, jak se tahle neviditelná dívka jmenuje, jí dělá společnost na každém kroku. S tím už Dee zvládne žít. Dokud se ovšem neobjeví někdo, kdo Vivien taky vidí, a nezamává Deedeeiným dosavadním životem.

Rita Sikesová, šedá myška prahnoucí po postu předsedkyně studentské rady. S podporou ředitele se rozhodne získat to, co jí náleží a pokud jí v tom má pomoci psaní do školních novin, které již několik let odpovídají kvalitou jednovrstvému toaletnímu papíru, bez zaváhání přijímá jediné volné a zároveň to nejhorší místo: redaktorka bulvární rubriky.

Hodně se toho objevilo v novinách, spousta lidí o tom neustále žvanila na internetu a večerní zprávy z toho taky vytěžily maximum. Neřekl bych však, že se někomu z tisku nebo snad těm konspiračním teoretikům, kterých se teď na Moravě objevilo jako hub po dešti, vůbec podařilo se alespoň minimálně přiblížit pravdě. Popsat stvoření, které stálo za všemi těmi zrůdnými věcmi, je totiž mimo naše síly. Jedinou jasnou věcí bylo, že nestála na naší straně. Nikdy. Ať už si lidi v minulosti i nyní nalhávali cokoliv. Byla strachem, byla smrtí a utrpením, a to se s nikým nepřátelilo. A já už nyní po tom všem netoužím po ničem jiném, než aby byli lidi více připravení a měli k dispozici nějaké informační zdroje, kdyby se objevila znovu. Jsem totiž přesvědčen o tom, že ta doba přijde. Tohle je tedy pro vás. A věřte mi, že si nic na světě nepřeji víc, než aby tato slova nakonec zapadla mezi prach a pavučiny a nebyla již nikdy víc potřeba. Cover by @anylun

O naději a lásce, které ani ve válce neumírají. Píše se rok 1941 a světem otřásá druhá světová válka. Čtyři mladí přátelé, Zuzana, Klára, Felix a Petr, jsou nuceni vyrovnat se s těžkostmi a utrpením, které válka přináší. Musí se naučit jednat dospěle, ač jsou teprve dětmi. Pomalu poznávají, že svět není jen černobílý a každá mince má dvě strany. Dokážou v této kruté době přežít a zůstat sami sebou? A je vůbec možné, aby vás válka nezměnila? Šestadvacátého září si slíbili, že po válce se opět setkají. Budou schopni slib dodržet? „Dokud na světě bude aspoň jeden dobrý člověk, nikdy nejsme ztraceni." ... Nejlepší umístění: 🥇Výherce Wattys 2016 🥈v Historický román 🥉v Historický román Varování: nedoporučuji slabším povahám a osobám mladším třinácti let. Příběh obsahuje násilné scény. ❗ TENTO PŘÍBĚH JSEM PSALA V PATNÁCTI LETECH. OBSAHUJE MNOHO PRAVOPISNÝCH, GRAMATICKÝCH A HISTORICKÝCH CHYB. PROSÍM, BERTE TO NA VĚDOMÍ ❗

Tenis. Můj život a má vášeň. Jenže to vše je teď jen minulostí. Po dvou letech od nešťastného konce na Wimbledonu se vracím zpět na tenisové bojiště. Jenže teď už jako pouhý divák. Myslela jsem si, že mě to opět vrátí do sebelítosti, ale ono ne. Vše jde správným směrem a já začínám znovu po tolika letech doopravdy žít. A možná nakonec neskončím jen na lavičce.

Blíží se jednaosmdesáté mistrovství světa v hokeji, na které se Sandra těší ještě víc, než obvykle. Její bratr byl totiž vybrán do týmu a ona má jet s ním, jakožto asistentka zdravotníka. Tehdy ještě vůbec netuší, že jí mistrovství převrátí život vzhůru nohama. Konkrétně jeden kluk s veselým úsměvem. cover by ElleMcDee

V Richmondu, stát Virginie, žije přes 204 214 obyvatel. Na rohu N Robinson Street a Stuart Ave je malá Starbucks kavárna, ve které jako barista pracuje Elliot Washington. Každé ráno přesně v 10:05 se dveře kavárny otevřou a dovnitř vstoupí Isabelle, jejíž jméno zná Elliot jen díky kelímkům, a objedná si karamelové Frappuccino. Elliot je Isabelle fascinovaný, jenže si pomalu začíná uvědomovat, že ho jeho platonická láska k cizince pomalu zžírá zevnitř. 5.10. 2015 - #6 in Teen Fiction 7.10. 2015 - #3 in Teen Fiction 20. 10. 2015 - #1 in Teen Fiction Czech Short Story © All Rights Reserved | 2015 Written by IciaLinz