"But sometimes it takes heartbreak for someone to realize how good they had it..." (STORY ON HOLD) WARNING: language, mentions of abuse, violence, drug and alcohol use, depression, 18+ Marauders era fanfic starting in their 5th year from Sirius' POV. Credits to JK for the characters and setting but I don't support her otherwise. This story includes key events mentioned in the book but also some that I have added. Enjoy the ride folks cause it's gonna be a long one.

The Marauders are starting their fifth year at Hogwarts; Remus is starting with a massive scar across his face - a byproduct of the increasing severity of his furry little problem, which is a definite cause for concern despite his insistence that it it's fine. Sirius is starting with the memories of a certain morning at 12 Grimmauld Place in August: memories that he might not ever forget, yet is desperate to cloak underneath the facade that every is fine at home and that he and his parents just sometimes encounter minor disagreements. James is starting his fifth year, yes, but more importantly, he is starting phase five of his plan to woo Lily Evans: somehow his friends seem doubtful that he might succeed, but James, being James, is in no lack of confidence. And Peter, well, Peter is starting to wonder just why he puts up with these people, and if he should really be feeling sorry for Lily Evans, and maybe if he should have asked to have been sorted into Hufflepuff.

THIS IS NOT MINE originally from fanfiction.net so I've republished this because Dramionehub deleted this here awhile ago. and please enjoy the story as I did. Two years after the war, a young stranger pays a visit to the burrow. His arrival alone is baffling, but the news he brings of an upcoming war turns the world upside down. Hermione's quiet, post-war life will never be the same.

Louis, to his horror, attends an elitist university in which the name Zayn Malik means something, Niall Horan doesn't stop talking, there are pianos everywhere, and Harry Styles, only son of a drug-addled, clinically insane ex-rocker, has a perfect smile and empty eyes. WARNING: all rights go to velvetoscar on ao3 Cover made by: whatkooloser

Štědrý den roku devatenáct set čtrnáct. Válka, která později do dějin vstoupí pod názvem světová, zuřila v Evropě již celého půl roku, vzala život více než jednomu a půl milionu vojáků a rozeštvala národy proti sobě v krutém zápase, který musí pokračovat, aby jednou mohl skončit. V podmínkách, kdy je postaven bratr proti bratru, není místo pro dobročinnost, nebo lítost, protože zaváhat znamená vystavit se nebezpečí smrti; ve světě, kdy musí člověk zabít jiného člověka, nebo sám bude zabit, není místo pro všednost, nebo obyčejné lidské city, které se v sobě vojáci naučili zamknout dostatečně hluboko na to, aby mohli bez výčitek svědomí stisknout spoušť. Ale o Vánocích, čase, kdy si každý připomíná radost a znovuzrození, se svět plný smrti, hladu a beznaděje alespoň na okamžik prozáří prostou lidskou vstřícností; a zpěvem, který se navzdory sněhu a nevíry line z druhé strany zákopů... ➠ součást povídkové sbírky "Ve smrti potkám havrana"

Jak vypadá hokej z té druhé strany? Z té, kde si hokejisté pečlivě schovávájí svůj soukromý život? Jak to vypadá z pohledu jejich přítelkyň a manželek? Jednodílovky.

I pohádky jsou někdy skutečností. Elizabeth, nejmladší ze tří sester, starší Jasmine a té prostřední Izabelly, je černou ovcí bohaté anglické rodiny. Vždy byla tou poslední, kterou nikdo neměl rád, nikdo ji nebral vážně. Její matka, má už od jejího narození, raději její dvě starší sestry, které mají vždy navrch i co se týče kluků. 15+/

Byla jsem s nimi od začátku, stala se jejich návrhářkou a nejlepší přítelkyní, ale pro jednoho z nich jsem chtěla být víc, mnohem víc. Jenže jsem nikdy nebyla tou, která by se po něm plazila,jako všechny ty ostatní. Se svým nízkým sebevědomím a odlišnou barvou duhovek, jsem se nezmohla na něho pořádně ani promluvit, až do chvíle, kdy to udělal on. Chci jen poprosit o to, abyste moc nehrotili časy a skutečné udalosti, které se stali, něco jsem si musela trochu poupravit. :-D Doporučuji 15+

„Potřebuju, abys řekl něco ohromujícího. Nějaké vojenské moudro nebo tak. Něco, co bych mohla citovat." Ray na chvíli vzhlédl od své práce a nadzvedl obočí. Čelo se mu lesklo potem, jak se už několik hodin smažil na přímém slunci, navlečený ve své protichemické uniformě s ochrannou vestou, ověšený vysílačkou, zásobníky a zbraní. Sophie v tu chvíli neochotně uznala, že nejspíš nebyl ten pravý čas ho rozčilovat. „Viděl jsem hada mrkat, koně blít v barvách francouzský trikolory, dokonce Saddáma, kterému prošly už mnohé hovadiny, ale člověka, který málem zemře při leteckém bombardování kvůli diplomce a následně v ní pokračuje i potom, to můj mozek stále odmítá zpracovat." Zmateně na něho pohlédla a nervózně přešlápla. „No, to zrovna asi nejspíš nepoužiju." *** Studentka společenských věd se v rámci studia rozhodne strávit nějaký čas ve východních zemích. Poznávání lidí, jejich kultur a způsobu života však náhle naruší vyostření válečného konfliktu se Spojenými státy. Sophie Reyesová se tak posléze stává nechtěnou obětí jednoho z vojenských omylů a po této strašlivé nehodě je nalezena první průzkumnou jednotkou amerického námořnictva a poznává tak naprosto odlišný svět a úhel pohledu na celý konflikt. Jak se jí podaří zvládnout náročnou cestu až do hlavního města mezi tolika muži a neustálými obavami o možný útok ze strany nepřátelských vojsk? Obyčejný studijní pobyt najednou dostává naprosto odlišný spád a Sophie se s ním musí poprat. březen 2019 #12 v Romance #4 v Love Ocenění v doplňkové kategorii Hvězdobraní 2019 - Andělský strážce květen 2020 #7 v Romance