Rok 2081 je v lidské historii známý, jako rok kdy byl poprvé upraven lidský genom. V tomto roce se z prvního hnědookého, který trpěl nepředstavitelnými migrénami, stal zelenooký. Od tohoto jednoho jediného dne podstoupil ten samý zákrok na milion stejně trpících hnědookých. Nikdo si neuvědomoval, že tím jen narušují něco co, nikdy jinak ani být nemělo. Díky tomu se změnilo všechno, nic nezůstalo jako dřív. A to ani zbylí hnědoocí, co onen zásah nepodstoupili. Najednou se museli před zbytkem lidské populace skrývat, utíkat a chránit své oči před modrookými lovci, jež jsou pro zelenooké pověřeni je zabíjet, ač neznají pravý důvod. Jak se, se svou nechutí zabíjet hnědooké, popere lovkyně Nadidah, žena s nehezkou minulostí, nejistou přítomností a děsivou budoucností? Šedesát čtyři procent z celé populace Země jsou zbohatlíci se zelenýma očima. Třicet pět procent jsou lovci s modrýma očima, co pro zelenooké loví. Jedno procento lidí s hnědýma očima je loveno a následně zabíjeno. To je náš systém. Zapadneš do něj? Obálka od skvělého AndrewDareon. Naprosto ji miluju! Děkuju! !UPOZORNĚNÍ! V příběhu se vyskytuje násilí a sprostá slova. ©Kassandra E. Quinseberry| 2018 2. 9. 2018- 2. 4. 2019

Miláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy urobil." - JurajNewt, 21. 3. 2018 • Upozornění: Obsahuje násilné scény, vulgární výrazy a drogy. Není to žádný návod, nic zde uvedeného nezkoušejte a nenapodobujte. Části mají okolo 200 slov. Korekci provedla @TheLadyOfHardMusic • Ostatní: První část vydána: 13. 3. 2018 Poslední část vydána: 21. 3. 2018 Počet slov: 3 884 Nejlepší umístění: #2 v povídce

Začátek prosince je pro některé jako střelit se do obličeje. Šílenství se projevuje naplno a obchody díky neúprosnému množství lidí praskají ve švech. Avšak vás to trápit nemusí, pokud jste právě otevřeli toto drabbles. Do Štědrého dne vás čeká jedna chvilka mimo šílenství. Bude se snažit být útěchou tam, kde převládá chaos. Vstupte a na chvíli zapomeňte na předvánoční starosti.

Opět jsem odposlouchával za dveřmi jejich rozhovor. ,,Jak ses teda rozhodl?" ,,Vždyť jestě neuběhli dva týdny." ,,Ne jen týden a půl, že. A za ty tři dny, by se ti názor změnil?" ,,Ne." ,,No, takže?" ,,Kdybych si vybral tebe, jak bych se s Andym mohl potom nebavit? Když bydlíme spolu v jednom domě." ,,Nastěhuješ se ke mně," říkala to tak jistě jako by už znala jeho závěrečné rozhodnutí. ,,Hmmmm. Ale ho by to zlomilo!! Potřebuje někoho, kdo mu se vším pomůže. Kdo se o něj bude starat. Kdo s ním bude trávit čas. A kdo ho bude i přes všechny jeho ned.." tak strašně moc jsem chtěl slyšet co řekne. Ani nevíte jak moc. Jenže to musel zase někdo zkazit. Brook. Byl to Brook co na mě volal ať jdu za ním. ,,Andyy!! Andyy!! Hej Fovvs! Pojď tady!!" Celý naštvaný jsem se na patách otočil a šel dolů za ním. Čím dál jsem šel od toho místa, tím víc jsem měl obavy o tom jak se rozhodl. Nad slunce jasné by mi to bylo, pokud by se druhý den neudálo to co se událo. •cover by @/LaitMarais

Mina Gilbertová si chce během svého posledního roku na střední škole našetřit na studium na univerzitě. Ačkoliv v ní láska k dětem nijak nevykvetla, nezbývá jí nic jiného, než si přivydělávat jejich hlídáním. To jí přivede do domu Chambersových, kde kromě pětiletého Chucka žije i devatenáctiletý Ethan. Mina se musí vypořádat nejen s uličnickým předškolákem, ale i věčně sarkastickým Ethanem, kterého také vnímá jako chodící klišé. Problémový introvertní maturant, kterého nezajímá nic jiného než on sám. Jenže co když ho Mina začne vídat i na chodbách školy, kde studuje? A co se skrývá pod obvykle vážnou maskou Ethana?

Celá dnešní společnost je postavena na principu stáda a my všichni jsme jeho příslušníky. Skoro až úpěnlivě se snažíme v něm zůstat, splynout s davem, nijak nevyčnívat. Schováváme to, kým doopravdy jsme, abychom se vyhnuli vyloučení z něj. Svět je plný přetvářky a lži, jež se schovává za pravdou. Možná je třeba konečně čas shodit ze sebe beránčí roucho a být sám sebou. Ovšem, cesta k uvědomění není nikdy jednoduchá. A pro Willa s Alexem to bude opravdu těžké. „Vidíš ty ovce, pasoucí se na té pastvině za ohradou, Wille?" „Ano, vidím. Co s nima?" „Ty jsi jako ony. Slepě jdeš za vůdcem stáda, neohlížíš se na les opodál, co ti nabízí volnost a svobodu." „Pokud já jsem ovce, Alexi, tak ty jsi zase ten beran, za kterým jdu. V tom případě pak nepotřebuju žádný les." ______________________________ - Upozornění: LGBT román - Aktuálně se postupně přepisuje = něco nemusí úplně dávat smysl - Přepsáno 18/21 kapitol - Vítěz Hvězdobraní 2019 v kategorii Frajer z vedlejší koleje - Prequel pod názvem Červenčina maska Za cover velice děkuji @Gipi155 Díky i mým věrným betám: @pogmanka @MargarethMerry @Nina_1881 -

Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

,,Proč ti říkají ,Hloupý'?" podivil se, ,,vždyť si mi teď sám nechal představit si, co to je pravá láska. Dokázal si mi sám říct vše nádherné i o ročních obdobích. Nevěřím tomu, že jsi hloupý." Hloupý se zahleděl do dálky. Sledoval očima šedou oblohu a listy, které byly štětci namočené v barvách. Červená. Žlutá. Hnědá. Oranžová. ,,Víš, příteli, stal jsem se hloupým, protože jsem si to zasloužil. Zasloužil jsem si toto jméno."