Zhaslo světlo. Co se to děje? Měla jsem neblahé tušení... Něco mi tu nesedělo. Pomalu jsem nakračovala potemnělou chodbou a snažila se dostat co nejdříve do svého pokoje. Jsem doma sama... Dost. A náhle zapraskala někde za mnou podlaha. Prudce se otočím. V ten moment se mi zastavilo srdce a po zádech mi přeběhl ledový chlad. Na druhé straně chodby stojí temná postava. Do háje. Orosil mě ledový pot. Nestůj tu jako tvrdý Y a uteč! Vyjekla jsem a ihned jsem se dala na úprk. Proč znovu já? Sakra, zase já! Běžela jsem ke vchodovým dveřím. Třeba uteču... Zamčeno. ,, Ne! " vykřiknu a cloumám s klikou od zamčených dveří. Do očí se mi dostaly slzy zoufalství. Někdo mne ze zadu chytl. Trhlala jsem sebou, ale na jednu chvíli jsem ztuhla. Útočník toho využil a do krku se mi zanořila jehla. Ne! Do nosu mě uhodí příjemná vůně kolínské. Tu znám... Útočník stlačil píst a neznámá látka byla vpravena do mého těla. Sakra. Za malý okamžik, při němž jsem se snažila ze všech sil vysmýknout ze sevření; bezúspěšně, jsem začínala cítit přicházející otupělost. Zase? Tentokrát mě už někdo opravdu zabije... Neznámý, který mi vpíchl jehlu do krku, povolil sevření. Držel mě pevně, ale přitom jemně. Jako by mi nechtěl ublížit... Absurdní. Těsně předtím, než jsem upadla do černočerné tmy, jsem ucítila, jak si mě neznámý bere do náruče a šeptá mi něžně do ucha... ,, Beth... Konečně. Tentokrát mi už neutečeš. Bude to jako za starých časů... Budeš moje, lásko" ~~~ Předem se omlouvám za chyby v příběhu... ... V průběhu budu opravovat ty děsy (první kapitoly)... Eh, taky i ten zbytek😅 Děkuju, že jste byli tak odvážní a dočetli to až sem! ✨ Vaše ⭐Lovely-Wind⭐ ~~~ Nejlepší umístění: 🔥 #18 - ROMANCE #13 - ROMANCE #8 - RONANCE #7 - ROMANCE

Věděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky jeho blízkosti. Natáhla jsem k němu třesoucí ruku a projela mu jí ve vlasech. Stuhl a nadzvedl hlavu. Okamžitě jsem ruku stáhla zpátky, ale on ji chytl do té své. "Omlouvám se," zašeptal znovu a něžně mi políbil hřbet ruky. #20 v Teen Fikce - 3.9. 2017 Cover: @tereza172

Tyto soubory krátkých textů mají jediný cíl. Dát čtenáři šanci uvěřit, že každý, skutečně každý problém, každá potíž, mají minimálně dvě řešení... Každý problém má řešení. Mě samotné pomohlo se z tohoto vypsat, když jsem se cítila sama a nevěděla jsem, co mám dělat se svým životem. Dalo mi to naději a uvědomila jsem si, že tu nejsem sama a že každý druhý na tomhle světě má právě teď takové trápení...