Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Milý tati, Harry mě dnes naučil, jak vyčarovat Patrona. Byl to vlkodlak. Přál bych si, abyste byli tady. S láskou Teddy ----------------------------------------- Všechna práva patří JKR. Jednodílovka nebyla napsaná za účelem zisku. ©smilingxqueen 2018 1.dubna 2018

2. kniha „Láska a přátelství nikdy nezklame, zklame vždy člověk." - neznámý autor Pandora May Fosterová přijíždí s otcem do malého městečka ve Virginii. Je to úplný rozdíl od Londýna, kde se Pandora narodila a vyrůstala. Musí si zvykat na nové prostředí, novou střední školu a především na Jacksona Woodse - kluka, kterého ze začátku z hloubi duše nenávidí, ale jak že se to říká? Co se škádlívá, to se rádo mívá? Navíc Pandora skrývá jedno velké tajemství, o kterém ví jen její otec. Jackson Woods - typický „bad boy", Howardovi střední školy. Všechno co si umane, to dostane. Ovšem do té doby, než pozná Pandoru Fosterovou. Záhadnou a stejně arogantní dívku jako je on sám. Přenese se Jackson přes to, že Pandora je jediná, kdo přehlédne jeho masku, nebo se jí kvůli tomu pokusí udělat peklo ze života?

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

<Dokončeno> Jungkook, člověk, jenž má rodinu plnou zabijáků draků a on sám toho není hoden. Musí se smiřovat, že je pro všechny pouze odpad, ale co když zrovna pro jednoho draka bude všechno? Zamiluje se do draka, který má přesto všechno svá tajemství.

„Promiň, princezno," usměju se smutně na každou, která mi navrhne schůzku. „Ale nejde to." A v duchu vždy dodávám: „Nejde to, protože já čekám na prince." Stále jsem však nenalezl klíč, kterým bych odemkl zámek dveří, jež toužím otevřít. A tak jen doufám, že se tu objeví někdo, kdo mě pouhým Alohomora všech těch starostí zbaví. Ale pravdou je, že čekat občas nestačí. Musí se začít jednat. A s tímto uvědoměním začíná i můj příběh. • Doporučení: „Tak dobrý příběh s gay tématikou jsem ještě nikdy nečetla. Vše bylo tak živé a osobní, jako by Leoš opravdu existoval. Prvotřídní práce." - Elimona04, 14. 2. 2018 • Upozornění: Příběh plný lásky, vtipu, naděje a zklamání. Psáno formou deníku. Části mají okolo 400 slov. • Ostatní: První část vydána: 16. 12. 2017 Poslední část vydána: 14. 2. 2018 Počet slov: - Nejlepší umístění: #1 v teenfikci 07/02/18 - 50K přečtení 24/03/18 - 100K přečtení

Když chcete ukončit svůj život, proč skákat z mostu a páchat podobné sebevraždy? Radši se přidejte na Wattpad! P.S. Smrt a podobné věci zaručeny. P.P.S. Za Vaše mentální zdraví neručíme. S láskou feel46 a Izabella1334. ❤ XoXoXo

Když Charlie udělal svůj coming out, pojal to ve velkém stylu. Přes celou chodbu zakřičel: „Já, Charlie Caine, jsem gay a nestydím se za to!" Později si uvědomil, že to přece jen bylo trochu neuvážené. Na to už ale bylo pozdě, protože celá škola věděla, že on, Charlie Caine, je gay a nestydí se za to. To ale nebyla tak úplně pravda. Charlie se za to trochu styděl a taky nebyl gay. Nebo si tím přestával být jistý. O tom, že je homosexuál, se rozhodl na základě těchto faktů: 1. Za svých 17 let si nenašel holku 2. Líbily se mu barvy duhy 3. A miloval Toma Cruise v Top Gun Jako důvody nic moc, ale Charliemu to stačilo, a přišlo mu, že je to vlastně logické. Jeho nejlepší kamarád Sam byl gay, tak proč by nemohl být i on?

Ačkoliv je Wattpad skvělé místo, nestačí ani 200 kapitol na to, abychom vyjmenovali všechny nedokonalosti a špatné věci, kterými je zaplaven. Vstupujte pouze na vlastní nebezpečí! @feel46 & @izabella1334 xoxoxo