Cítila jsem na sobě něčí pohled. Porozhlédla jsem se po třídě a pak ho spatřila. Nemohla jsem se od něho odtrhnout. Jeho oči mě hypnotizovaly. Teprve teď jsem si uvědomila jak nádherný je.

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Jsem Elizabeth. Můj život je normální, jen já jsem jiná. Jsem Láva, nejsem jen oheň nebo jen Země. Živly se nám zvrtly, a tak se rodíme my. Děti živlů Nejsme ani jako naše rodiče, musíme se učit sebeovládat někde jinde... #21 Fantasy - 21.3.2016 #13 Fantasy - 28.3.2016 #10 Fantasy - 5.4.2016 #4 Fantasy - 12.4.2016 #3 Fantasy - 17.4.2016 Hej! :D #2 Fantasy - 21.4.2016 Fáááák :D #1 Fantasy - 15.5.2016 Nekecéééj :D

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Říká se, že láska nezná hranic. V případě Sadie to platilo dvojnásob. Jak jinak by šlo vysvětlit, že svého přítele Logana vidí a slyší i po smrti? Přesto to ale nebylo stejné. Něco v jejich vztahu zkrátka nebylo tak, jak předtím. Logan se změnil. A aby toho nebylo málo, začne po Sadii chtít, aby se zabila také...

Nerozumím tomu, proč rodiče nemají rádi mou sestru. Neustále mi říkají, abych ji neposlouchala a navádí mě, abych se s ní nebavila. Dokonce to zašlo tak daleko, že den jejích narozenin raději stráví se svými přáteli, než s ní. Ráda bych zjistila, proč tomu tak je. Bojím se totiž, že by podobný osud mohl potkat i mě. • Ostatní: První část vydána: 1. 6. 2018 Poslední část vydána: 15. 6. 2018 Počet slov: - Nejlepší umístění: idk, ty nový kategorie jsou fakt nanic