Město? Město plné YouTuberů? Člověk by řekl, že kdyby žil se všemi YouTubery v jednom městě, možná by zešílel. Ale co kdyby se to stalo? Co kdybyste opravdu žili ve městě plném YouTuberů? #16 ve Fanfikci 16.08.2016 #20 ve Fanfikci 16.01.2016 [OPRAVUJE SE]

Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být těžkým stereotypem, ze kterého nejspíš není úniku. Nebo si to aspoň myslí do doby, kdy se znovu neobjeví stín z její minulosti. Volné pokračování příběhu Poslední tábor.

Cítila jsem na sobě něčí pohled. Porozhlédla jsem se po třídě a pak ho spatřila. Nemohla jsem se od něho odtrhnout. Jeho oči mě hypnotizovaly. Teprve teď jsem si uvědomila jak nádherný je.

Mia. Dívka bez rodiny. Oběť vlka. Přeživší. Tohle se z ní stane během jedné noci. Jedné chvíle, která její život posune úplně někam jinam. A to do dřevěného domu uprostřed lesa, kde žijí lidé jako je ona. Ukáže se, že následky útoku jsou větší. A Mia se s nimi za pomoci nových přátel, nové lásky musí vypořádat. Je však rozhodnutá, že to nenechá jen tak. A udělá všechno proto, aby svoji rodinu pomstila. I kdyby to stálo cokoliv.. Nejlepší umístění #1 Vlkodlaci ( I když je příběh dokončený, budu stále ráda za vaše komentáře a názory. ^-^ )

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Díky velkému úspěchu Dary je tu další kniha, tentokrát od začátku

Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)