"Tak už to udělej, na co čekáš? Připadám ti jako nějaká hračka na hraní? Už mě zabij Jungkooku!" křičela na mě. Viděl jsem jí v očích, že to myslí vážně. Nebála se, jen stála a čekala. Čekala jako kořist na svou porážku. Uvědomělá a nebojácná.....