„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Na planetě Zemi je jedno místo, které nenajdeme v mapě. Je to ostrov Aines, ostrov čarodějů a nadpřirozených bytostí. Právě na tomto ostrově byla vyřčena kletba, která se může zrušit jen tak, že se zabije ten, kdo kletbu na ostrov svolal. Pomoci jim může jedině Katie, která byla narozena až po vyřčení kletby a proto se na ni kletba neváže. Povede se jí najít čaroděje a postavit se mu? Dokáže zachránit životy ostatních, aniž by přišla o ten svůj? Za tento krásný cover moc děkuji @se-fuerte

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

,,...Bojíš se všeho, co přijde, bojíš se jakékoli změny, bojíš se toho, co neznáš. Bál ses i noční oblohy poseté svíticími démanty. Byla nestálá, nezkrotná, tak mimořádně kouzelná, až se ti zatajoval dech a točila hlava, když jsi ji dlouho pozoroval. Toužil jsi ji znát, neboť ses nechtěl bát něčeho tak nádherného...," ________________________________________ Věnováno všem zbloudilým duším, které si nejsou jisty svým údělem na tomto světě. ☆ ☆ ☆