,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

má druhá sbírka poezie, ve které se snažím poskládat roztříštěnou zpátky dohromady . . . - všechny obrázky jsou převzaty z Pinterestu

všechno ovlivňuje všechno . . . - všechny obrázky jsou převzaty z Pinterestu

moje první sbírka poezie, psána od července 2017, dokončena v srpnu 2018 . . . jsem vlna co se tříští o skály jsem hvězda co padá světu do dlaní jsem roztříštěná - veškeré obrázky jsem převzala z Pinterestu

Když tvá naděje vyhasne, pohlédni vzhůru. Hvězdy totiž nikdy nepřestanou zářit... První díl z dvoudílné série Hvězdy nikdy nepřestanou zářit. Čtrnáctiletá Josefína zdědí po své babičce deník, který si psala během 2. světové války, když se ukrývala před Němci. Josefka, toužící po tom vědět víc o babiččině minulosti, se pouští do čtení deníku. To však ještě netuší, že se pomocí něj a špetky kouzla ocitne v úplně jiném domě, v úplně jiné rodině a hlavně - v úplně jiném století... Příběh o hvězdách, tajemstvích a naději, díky které mnoho lidí přežilo hrůzy 2. světové války... *************************************** „Až napočítám do tří, skočíme." Zavelela jsem a Bětka přikývla. Otevřela jsem deštník a tak se nám naskytl pohled na celý náš příběh - na celý náš život. „Jedna!" „Dva!" polkla jsem a sevřela Bětčinu ručku pevněji. „TŘI!" Skočily jsme... a na vteřinu mi připadalo, že se snad vznášíme vzhůru k nebi. [DOKONČENO] Úspěchy: 11.2. 2017 - 2. v kategorii Historický román!! :-* (mockrát vám všem děkuji!)

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.