Takhle si oslavu čtrnáctých narozenin Allison Corinne Bennettová rozhodně nepředstavovala. Pro dceru mafiánského bosse to měl být velký den, na který dlouho čekala. Jednoho dne bude stát ve vedení spolku Phoenix. A s dovršením čtrnáctého roku přišel čas, aby se na tak mocnou pozici začala připravovat. Její život byl podrobně naplánovaný, dokud v tento slavnostní den nepřátelský spolek Inferno nezahájil útok. Ať už se mělo stát cokoli, prioritou bylo, aby Allison zůstala v bezpečí. A tak se ocitla pod křídly muže se zjizvenou tváří. 18.5.2019 - 12.6.2022

Narodili se ve stejný den... Odmalička vyrůstali spolu... Vypadají úplně stejně... A přesto je každý úplně jiný... Harry, ten starší, měl vždy všechno... Dostal vždy to, co chtěl... Edward, mladší jen o pár minut, to naopak díky němu vždy ztratil... Přijde nová dívka... Chytrá, talentovaná a přesto trochu stydlivá... Pro Edwarda se stane vším... Pro Harryho se stane další výzvou... --------------------------------------------------------------------- (fanfikce o Harrym napsaná v mých čtrnácti)

Tento příběh, je druhý díl k příběhu Chosen tudíž obsahuje spoilery. Proto doporučuji si nejdříve přečíst první díl. Mysleli jste si, že srdceryvným rozloučením Matta s Jess to skončilo? Tak to si myslíte špatně. Naše hlavní hrdinka se opět ocitá v tom stejném lese, kde se odehrávala předchozí hra. Opět skončila na místě, které jí není povědomé, i když měla pocit, že většinu z tohoto vězení již zná. Tentokrát ji však doprovází tajemný Michael, který ji zcela evidentně zná, přestože ona si ho pamatuje pouze ze svých nožních mur. Akce poslání Jess domů selhala. Nyní se stává právoplatnou hráčkou. Pokud si však myslíte, že toto je ta nejhorší zpráva, tak to zcela evidentně nemáte nejmenší tušení, co nás ještě čeká. Pletete se víc, než by vás i ve vašich nejšílenějších snech mohlo napadnout. Hra číslo dvě právě začíná. Cover od úžasné @GabrielaBartoov ♥ Děkujuu ♥ #8 v Fantasy ❤❤ děkuju hrozně moc!❤ (6.3 2017) #7 v Fantay (12.3 2017) jste nejlepší!❤

„Znáš hru hledání vlajky? Tak to se tu děje akorát s jediným rozdílem. Ty jsi ta vlajka." Probudit se uprostřed lesa, bez nejmenšího tušení, kde jste se tam vzali, to vám řeknu, není nic příjemného. Vlastní zkušenost. Pokud si však říkáte, že to nic není, tak si představte, jak vám hlas v hlavě našeptává, ať nikomu nevěříte a utíkáte. Samozřejmě, aby toho nebylo málo o pár vteřin později, k vám přijede auto plné lidí, přemlouvajíc vás, že oni jsou ještě to nejlepší, co vás mohlo potkat, že pokud tu zůstanete déle, najde vás skupina Jacka. A to nechcete. Údajně. A proč? Protože Jack je to nejhorší, co by vás mohlo potkat. Počkat, to nejhorší vás již potkalo. Jste uprostřed hry, kde vlastně nikdo nemůže být vítězem. „Jess, v téhle hře nejde vyhrát. Jde jen přežít. Je to nekonečný kruh." Cover od nejúžasnější @GabrielaBartoov

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha