Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

20 dní na táboře je pro mnohé jen ztráta času. Jen samé hry, pravidla, večerky... je to přece pro malé děti. Ovšem i tento kousek času může změnit pohled na život a celkem jej obrátit vzhůru nohama. Jen za tak krátkou chvíli toho člověk zažije tolik, co jiní nezažijí za celý život. Tyto dvě dívky jsou toho důkazem, a jak se říká, když jsi nebyl alespoň jednou na táboře, nic jsi nezažil. Jak moc si osud dokáže pohrát s těmito dvěmi dívkami? A co vše se změní a rozvrátí po táboře? To ví jen tyto kapitoly příběhu. Vstupte tedy do dění. _________________________________________ Děj se rozšiřuje a objevuje více záhad a tajemství. Místy smutek a zklamání, jindy radost a štěstí. Jak to ale dopadne doopravdy? Nikdy nemůže být jen šťastný konec, jelikož nežijeme v pohádce. !PŘÍBĚH SE OPRAVUJE! 18.1.2018- 5K přečtení ❤❤ 25.3. 2018 - 7K přečtení ❤❤ 2.5.2018 - 10k přečtení ❤❤ 12.6.2018 - 12k přečtení❤️❤️ 5.5.2020 - 117k přečtení ❤️❤️ 18.6.2020 - 130k přečtení ❤️❤️ 18.8.2020 - 140k přečtení ❤️❤️ 21.11.2020 - 150k přečtení ❤️❤️ 26.2.2021 - 160k přečtení ❤️❤️ 2.5.2021 - 170k přečtení ❤️ 13.9.2021 - 180k přečtení ❤️ 20.4.2022 - 190k přečtení ❤️❤️ 21.4.2024 - 214k přečtení ❤️❤️

[1] Konečně spolu Hermiona se stěhuje na Malfoy Manor. Čeká ji tam spousta překvapení, zážitků a samozřejmě také hádek, protože bez nich by to nešlo. Ale správnou otázkou není jakých hádek, nýbrž, jestli je naše postavy dokáží ustát. Bude to stát pevné nervy a pár vlasů, ale zadaří se ve zkouškách, které pro ně přichystal sám život, či osud, jak tomu někteří říkají, a nebo naši hrdinové podlehnou a ponechají si svá hára bez šedin? Znám nejméně jednoho zmijozela, který by to ocenil. *** ,,Já jsem Carter. Škoda, že jsi zadaná. Hned bych po tobě skočil. " Řekne a zakření se. Mé tváře polije červeň. ,,Bohužel nemoho říct to samé, protože bych šla tady po princátku." Zasměju se a on se ke mně přidá. ***