Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]

Cara a Sean toho nikdy neměli moc společného. On byl tichý. Ona byla hlasitá. On byl ironický. Ona byla sarkastická. On miloval Queen. Ona milovala Nirvanu. On měl mladší sestru. Ona byla jedináček. Přes tohle všechno, ale byli přátelé. Proplouvali střední školou spolu, a i když se to zdálo neuvěřitelné, tak jeden z nich byl prakticky neviditelný. Byli ale spokojení, tak proč něco měnit? Hlavně, když tím ohrozíš přátelství. @2016 | TEEN FICTION Původní název: That Quiet Guy #1. díl Cover: ZETA_312

"Would you like a cup of tea?" I asked, but nobody answered -cz shortstory- 5.th book from Blue series

Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

Jižní vrchovina. Kharmorr. Lesní lovci. Tato slova se neodvažoval vyslovit nikdo v celém známém světě a když už je někdo použil, bylo to šeptem. O Kharmorru, malé horské osadě, ukryté uprostřed nebezpečného lesa, se vyprávěly všemožné příběhy. Lidé se báli toho, co tam žilo. Nikdo však neznal úplnou pravdu. Pověsti o obávaných lesních lovcích věčně lačnících po lidské krvi, utvářely kolem celého pohoří hustou mlhu tajemna. Co se ale skrývá za rouškou pomluv a pohádek? Jak můžeme vědět, že pravda není úplně jiná? Za cover děkuju @Miky00096

ZA KRÁSNÝ COVER DĚKUJI ÚŽASNÉ GRAFIČCE Thee Kay, NA JEJÍŽ PRÁCI SE ROZHODNĚ VYPLATILO ČEKAT. Kharmorr, malá vesnička ve stínu obávané Vrchoviny, už není tak bezpečný, jak býval. Válka vstoupila do lesa a plazí se blíž doposud klidně žijící osadě. Nikdo už si nemůže být jistý vlastním životem. Pověsti, které tak dlouho chránily obyvatele Kharru, se rozpadají v zrnka jemného popela a lidé už nevěří, že jsou v bezpečí. V Hoře už není bezpečno a těm, kteří žijí v jejím stínu, začíná v srdcích klíčit nedůvěra. Tara se stala nejmladším členem stopařského oddílu. Než se ale ohněm zpečetěné znamení stačí zahojit, ukáže se, že i ona teď musí zaplatit krvavou daň za roky poklidného života pod ochranou Hory.

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

S odchodem každého muže, jsem se něčeho vzdala, vlasů, důstojnosti, deseti kil (v rekordním čase čtrnácti dní), nedopitého piva(které jsem definitivně nikomu nevylila do tváře)...