Většina lidí si myslí že dvojčata jsou úplně stejná. Chovají se stejně. Vypadají stejně. Mluví stejně. Oblékají se stejně. A jsou stejně oblíbená. Asi každý by řekl ať začneme natáčet takové ty 'Tik Tok' aby jsme byly popularnější jako třeba LeLi. Ale každá máme odlišný názor na určité věci. Každá jsme úplně odlyšné. A to si většina lidí neuvědomuje....

"Miluju je" podívám se na svoji nejlepší kamarádku "Všichni sourozenci se miluji sourozeneckou láskou" usměje se "Ty to nechápeš Ell, nemiluju je jako bratry" na chvilku se odmlčím "Miluju je víc než bratry" podívám se do země "Teď jsem to asi nějak nepochopila Emm" podívá se na mě a pokračuje "Jsi do nich zamilovaná?" "Ano jsem, však ti to tu celou dobu říkám Ell" špitnu "Holka ty se neznáš" uchechtne se, ale když zahlídne můj ustaraný výraz, obejme mě "Nevím co mám dělat a nejhorší je to, že nevím koho miluju víc" řeknu zoufale a objetí ji opětuji "Martinus je strašně sladký, roztomilý, strašně hezky se o mě stará a strašně se o mě bojí" usměju se nad tím jak ustaraně na mě pokaždé kouká "A Marcus je prostě víc hot, sexy, dá se říct, že je teď z něho takový badboy" musím se kousnout do rtu, když si vzpomenu na Maca v plavkách "Holka ty jsi v tom až po uši" dívá se na mě "Uvědomuješ si, že to je vlastně incest?" chytne mě za ruku "Uvědomuju, vím že to je špatné, ale prostě si nemůžu pomoct" zhluboka se nadechnu "Miluju je nejvíc na světě" obě ztuhneme na místě když se pomalu otevřou dveře

Uběhlo několik let. Několik desítek měsíců. Několik stovek týdnů. Několik tisíců dnů. Několik sto tisíců minut a několik miliónů sekund. A Jennifer nezapomněla. Nikdy nezapomněla a taky nikdy nezapomene. Jenže na druhé straně, v Norsku, to je jinak. Oni zapomněli. A taky si nevzpomenou... Dokud nepřijde den, který vše změní... Který změní minulost v přítomnost... Kdy se celý svět obrátí vzhůru nohama. A oni dva si vzpomenou... 💙

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Každý v sobě nosí nějakou bolest. Někdo se jí snaží potlačit a někdo si jí vybíjet na ostatních. Někdy je ale to nejlepší se svěřit a nebýt na to sám. Nemít tak těžkou duši. #1 - mm #1-marcusmartinus

I can make you feel like nobody else. You'd be craving after me. I will show you how to make boys around you go crazy. And when I'd be done with you, you will be completely different person.

Nemůžu uvěřit tomu co mi udělal, hrozně mě to bolelo u srdce. Nestála jsem o jeho omluvu na tož pak ho ještě vidět. V tu chvíli jsem potřebovala někoho komu se můžu vyplakat a vyzpovídat se. Jak to dopadne se dozvíte v příběhu 😏 FF - Marcus & Martinus ❤Lůca ❤

Okolo nás je spousta zvláštních lidí, nikdy nevíte, co od nich čekat. To nevěděla ani Mary, která narazila na dva stejné muže.

„proč nedokážeš milovat?"