Žánr: fanfiction, yaoi Omezení: 18+ Období: po sportovním festivalu na U. A. Děj: Bakugo nemůže úplně vydýchat, jak se Todoroki postavil k jejich souboji. Zmítá jím ale nejen zlost a vztek, ale také něco, o čem doposud nevěděl, že může cítit. Když se spojí "cit" (čtěte skoro živočišná touha) s jeho výbušnou povahou, přijde na to, jak svést Todorokiho Shota?

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.

Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

EreRi angst fanfikce Rekviem pro padlé - pro vojáky, kteří zahynuli v boji, ale konkrétně pro něj, pro toho jediného, který představoval naději lidstva.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

,,Začněme od znova" Podal mi ruku... ,,Jmenuji se Todorokiho Shoto...a rád tě poznávám" Váhal jsem. Dá se vůbec začít od znova? ,,Midoriya Izuku...Také tě rád poznávám" Usmál jsem se. Můžeme to zkusit... ----- /Příběh jsem psala tři roky zpátky. Teď už vím, že je to neskutečný trash a stydím se za něj, ale důvodem proč tu stále je, je abych si mohla ukázat, o kolik příček jsem výš a pohlédnout na tento příběh, jako na odrážecí prkno\ ------------- ✖Varování: Boy×Boy ✖Homofobům vstup zakázán ✖Budou se zde vyskytovat vulgární slova, sexuální narážky a sexuální obsah! V příběhu se nevyskytují hrdinové

Karma x Nagisa Po ukončení školy si všichni z 3-E našli poctivou práci. Někteří tvrdě dřeli, aby si jí udrželi. Jiní si žili jako v pohádce, ale i v pohádkách se občas vyskytovali problémy. Někteří založili rodinu a žili jen pro ní. Někteří byli slavní a někteří na slávu nikdy ani nepomysleli. Všem jejich životy vyhovovali a na svůj assassinský výcvik a Korosenseie jen s úsměvem vzpomínali. Ale ne všem vydrželo štěstí věčně a jejich minulost je dostihla a zahnala na útěk. Jejich assassinský výcvik se jim při hře na kočku a myš bude jistě hodit. Nagisa byl ve střehu, v tuto chvíli se stal kořistí, což by nebylo ještě tak hrozné, to by ale kocourem který po něm jde nesměl být Karma Akabane. Je to můj první příběh na téma yaoi, ale doufám že vás to neodradí a dáte mi šanci. Dále se předem omlouvám za chyby či překlepy. boy x boy (yaoi) může se vyskytovat násilí, sprostá slova a možná i žhavější scény 1. v kategorii nagisa