,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

další kilo za cigára padlo koupit si radost nás nenapadlo věnováno 'tý zkažený' generaci, protože se zapomíná, že v našem věku byli vlastně všichni stejní Sbírka poezie s tématikou dětskejch lásek, nenávistí, snů a otrávenejch puberťáků 29/09/2018-2/11/2018

V životě musí být vše vyrovnané. Takže logicky, když jsem jeden den z něčeho šťastná, tak se to hned druhý den musí posrat. Příběh Lissy. Minulost, součastnost, budoucnost a vše kolem toho.

Matthew je člověk s cynickou povahou, sarkastickým vyjadřováním a lhostejným přístupem ke většině věcí, které se kolem něj odehrávají. Ve světě prostě nějak přežívá a připadá si ztracený. Nemá jasně vytyčené cíle a budoucnost je pro něj jenom slovo bez významu. Není to zkrátka kluk, kterého byste představili svým rodičům. Kromě toho, že kouří, pije a občas se nevyhne ani nějaké té droze, má napjatý vztah se svým workoholickým otcem, který pro něj není zrovna dobrým příkladem. Na druhé straně stojí July, která je ve většině věcí jeho pravým opakem. Na rozdíl od něj je pořád veselá, plná optimismu a je věčným snílkem. Její stereotypní život částečného introverta je naplněn převážně knihami, seriály a různými fandomy, ke kterým se hrdě hlásí. Když zrovna nefantazíruje o svém spolužákovi Lukovi, tráví čas se svojí kamarádkou Dolly nebo je doma se svojí velkou spokojenou rodinou. Dva rozdílné životy a dva rozdílní lidé. Dvojice, u které by si jen málokdo mohl myslet, že si budou rozumět. A přece je to tak...

-Hned, jak se naše rty spojily, jsem věděla, že to bude navždy. Zapadli jsme do sebe jako puzzle, jako dva stejné kousíčky, které kdysi někdo zlomil.- *17# v kategorii Romance- 29.4. 2018*

Mojí rukou projela silná bolest, jakmile jsem ukazováčkem stiskla spoušť. O to větší bolest se prohnala mým tělem, srdcem a duší, když se jeden z mých nejlepších kamarádů zapotácel a nazad padl mrtvý k zemi s kulkou v hlavě. Zradili mě. Moji nejlepší kamarádi mě zradili. Dříve byl její život plný dobrodružství, zábavy, smíchu, přátel a alkoholu. Jednoho dne se ale něco stalo, něco, co změnilo Angelu k nepoznání. Stal se z ní naprosto jiný člověk, který se uzavřel před světem a zapomněl na to, kým kdysi byl. Co přimělo Angelu změnit samu sebe, změnit způsob života, opustit ty, které milovala. Změní se něco, když ji matka pošle na tábor? Najde si přátele, objeví nový smysl života, zapomene na ten osudný den, zamiluje se a svěří někomu své tajemství z minulosti? *Probíhá korekce*

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Co když se spletete a napíšete někomu jinému než jste původně chtěli? Co když se nejznámější kluk -dalo by se říct světa- zamiluje do obyčejné dívky? Co když se obyčejné dívce změní z ničeho nic život? _a to všechno začalo jednou jedinou zprávou_

Nikita Lorrenz. Dvě slova, jedna dívka, jedna zlá vzpomínka. Rozbité střípky svého života opravdu dlouho slepovala a minulost chtěla nechat minulostí. Znovu se snažila žít jako předtím, ale nový začátek ji vrátil tvrdě zpět do minulosti, která jí nedá spát. Pro ni je to horor, ale pro něho to může být čistě jenom hra... ________________ #113 v kategorii Teen fikce 13.1 2018 # 64 v kategorii Teen fikce 14.2. 2018 100k přečtení - 17.12.2019 130k přečtení - 10.5.2020 140k přečtení - 27.5.2020 150k přečtení - 18.6.2020 160k přečtení - 23.7.2020 170k přečtení - 2.9.2020 180k přečtení - 14.10.2020 190k přečtení - 13.11.2020 200k přečtení - 16.12.2020 210k přečtení - 23.1.2021 230k přečtení - 30.3.2021 240k přečtení - 10.5.2021 250k přečtení - 2.7.2021 260k přečtení - 3.9.2021 290k přečtení - 10.4.2022 346k přečtení - 3.8.2023 379k přečtení - 21.4.2024 408k přečtení - 6.3.2025

Pheobe je první den v nové škole a už vede válku s tím největším bad boyem co na škole je. "Nesnáším tě, tak dej ty pracky ze mě pryč" křičela jsem. "přitom prahneš, aby se te ty pracky dotykaly řekl a sevřel mě víc. Nikdo neví pro koho takhle válka dppadne dobře, ale co když je to jen Cameronova hra jak dosáhnou svýho ? Může se tohle ještě obrátit v něco dobré nebo jen zkomplikovat? #2 teenfikce 22.11.18