...ŽILI ŠŤASTNĚ AŽ DO SMRTI... Blbost, blbost, blbost! Šťastné konce neexistují. Nikdy. V ničem. A především ne v lásce. Rodiče se nám už od narození snaží do hlavy nacpat zkreslené představy o životě, aby nás ušetřily před krutou realitou. Ať už nás ovládá jakási vyšší moc nebo se nám věci dějí jen čistou náhodou, všechno to ,štěstí' se vytratí a zbude jen děsivý ,konec'. Náš konec měl k tomu šťastnému také hodně daleko, přesto bych těch pár měsíců, které jsme spolu strávili, za nic na světě nevyměnila. Nebyla to zrovna procházka růžovou zahradou, ale přesto jsem ho milovala celým svým zlomeným srdcem. A v něm bude mít své speciální místo až do chvíle, kdy se naposledy nadechnu...

Stopařův průvodce: "Nejhorší poezie, jaká kdy byla napsána, zanikla spolu se svou tvůrkyní Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze planety Země."

/První díl série Slzy hvězd/ Moje mamka mívala kouli z křišťálu. Nebyla drahá, jen pro nás pro všechny moc znamenala. A pak se roztočil kolotoč nemyslitelných událostí, když ji jednoho dne ukradli. Věděla jsem, že policie by se tím nezabývala, takže mi nezbylo nic jiného, než vzít svoje sestry a vyrazit na zdánlivě šílenou honbu za odpověďmi, abych ji dostala zase zpět. Jenomže jsem netušila, že ve chvíli, kdy jsem se takhle rozhodla, jsem nás všechny zapletla do něčeho mnohem většího a nebezpečnějšího. Dědička trůnu v utajeném království, která nedostala to, co jí po právu náleží, je připravena zničit celý svět svůj i ten náš, jen aby získala ještě mnohem víc. Nezastaví se před ničím. Pokud věří legendě, právě tahle zdánlivě obyčejná cetka jí dá všechno, po čem touží. A potom všechny známé světy zahalí věčná temnota. Dávné proroctví se začíná naplňovat. Stahují se mračna. Zapomenuté síly temna se probudily. A hvězdy na nebi pláčou... Co skrývá tajemná křišťálová koule? Nejlepší umístění: 10. 1. 2019 - #36 ve fantasy Za úžasný cover moc děkuju @EAgraphicart.

"Vietnamská válka byla součástí jednoho z nejdelších konfliktů éry rozděleného světa. Boje v dnešním Vietnamu, Laosu a Kambodži probíhaly od roku 1946 až do roku 1975 a vyžádaly si celkem až 3,8 miliónu obětí. Samotná vietnamská válka probíhala v letech 1964-1973." Beny má všechno, co si mladý muž jako on může přát, ale neustále cítí, že mu schází jen málo k tomu, aby byl doopravdy šťastný. Neváží si jak svého bezstarostného života, tak milující přítelkyně a oddaného kamaráda. Místo toho dobrovolně narukuje do armády Spojených států a vypočítavě si zařídí pohodlné místo tam, kam válka nedosáhla. Život jde dál, vojáci na severu umírají a jejich místa jsou nahrazována dalšími, čerstvě odvedenými chlapci, ale nic z toho se Benyho nedotýká. Až na něj nakonec ruka osudu dosáhne a vytáhne ho z klidné služby přímo do centra boje, kde zjišťuje, že přežít není to nejdůležitější.

„Co všechno bys byla ochotná udělat, aby se splnilo tvé největší přání?" Když mladý filozof Owen položí tuto otázku své kamarádce Lorelei, která je do něj už léta potají zamilovaná, sedmnáctiletá dívka s jistotou odpoví, že cokoliv. Jenže pak Owen zmizí a zůstane po něm jen jedna polaroidová fotografie a mapa Londýna. Lorelei následuje indicie, které jí zanechal. Na její neobvyklé pouti se k ní připojuje pouliční iluzionista, jehož kouzla jsou možná víc než jen obyčejné triky. Zatímco spolu řeší Owenovy hádanky na místech, která v ní probouzejí spousty dávno zapomenutých vzpomínek, pokouší se narovnat pokřivený vztah s matkou, jenž poznamenala rodinná tragédie. Ve víru kouzel a iluzí si Lorelei postupně začíná uvědomovat pravdu o své lásce k Owenovi a především o sobě samé.

Genesis, První kniha Mojžíšova JOSEF, POVÝŠENÝ PUTIFAREM, NEPODLEHNE SVODU PANÍ PUTIFAROVÉ 'Josef a Putifarova žena' je převyprávěný příběh o Josefovi, jehož jeho bratři ze žárlivosti prodali do otroctví do Egypta, kde ho koupil vysoce postavený muž Putifar. Josef se dostává do střetu s ženou Putifara, která s ním chce navázat milostný poměr; ten však Josef odmítá a za falešné obvinění pro napadnutí Putifarovy ženy se dostává do vězení.

Máma mi vždycky říkala, že nejdůležitější věcí v životě je řídit se vlastním srdcem. Už mi ale zapomněla vysvětlit, že láska není ani zdaleka všemocná a ne každej si ji zaslouží. Život mi nicméně připravil ještě daleko horší lekce, než bylo zlomený srdce. Naučil mě, že za chyby se tvrdě platí a jejich cena je mnohdy až příliš vysoká; že můžou zbořit naše ideály, iluze a občas i všechno, kým jsme kdy byli. A úplně nejhorší uvědomění je, že čas nevrátíme zpátky, cizí krev nesmyjeme z vlastních rukou a dětskou nevinnost nakonec navždy pohřbí popel přinášející věčnou prázdnotu. Přišel čas čelit krutý realitě války. Až do úplnýho konce. Volné pokračování příběhu Žít bez srdce. Znalost původního díla není úplně třeba, ale některé postavy vám bez něj mohou připadat trochu out of character :) Najdete ho tady: https://www.wattpad.com/story/188137027-%C5%BE%C3%ADt-bez-srdce Všechny místa i postavy (kromě mých vlastních) náleží J.K. Rowlingové. Příběh není psán za účelem zisku.

Tvorba psaná na zadání: „Představte si, že máte možnost vkročit do budoucnosti a posunout se v čase do roku 3001. Jak taková budoucnost vypadá?" Povídka, která se na první pohled tváří jako detektivní sci-fi, ale ve své podstatě se jedná o filozofické dílko o lidské duši a umělé inteligenci.

V tu chvíli vlk ve zlomku vteřiny zmizel a místo něj se před ním objevila černovlasá dívka s výrazem, ve kterém soupeřily o první místo čiré zděšení a vztek, který však s každou další vteřinou nabýval na intenzitě. ,,Co... sis... ty idiote... sakra myslel?!" dostala ze sebe trhaně, když se jí konečně podařilo popadnout dech. Chvíli na ni jen zaraženě zíral a nebyl schopen slova. ,,Já..." začal konečně, v tu chvíli se ale o svá práva přihlásila jeho zraněná noha. Se zbytkem věty, který se ztratil někde mezi bolestným zaúpěním, upustil meč a zakolísal. Rychle se k němu vrhla a podepřela ho, aby nakonec ještě neskončil na zemi. Hlavou krátce trhla směrem k nedalekému ohništi, kam po chvíli společné námahy došli a sesunuli se na zem. Seděli potichu vedle sebe a zírali do jasně oranžových plamenů, ona pořád ještě rozdýchávala to, co se před chvílí stalo, a on si nadával při představě, k čemu mohlo dojít. ,,Kdo jsi?" dostal pak ze sebe po hodné chvíli. ,,Jmenuji se Kate." ,,Tak jsem to nemyslel." ,,Já vím." ~ PŘÍBĚH PROCHÁZÍ VÝRAZNOU KOREKCÍ, NĚKTERÉ KAPITOLY TEDY MOHOU BÝT STAŽENÉ Z PUBLIKACE ~ #53 v k. fantasy - 31.7.2018 #1 v k. wolf - 14.9.2019 #3 v k. nadpřirozeno - 9.1.2020 #2 v k. dobrodružství - 12.1.2020 #1 v k. sny - 7.1.2020 #1 v k. zaklínač - na tomto místě se poslední dobou držíme celkem často a já bych vám za to chtěla strašně moc poděkovat, bez vás bych nebyla tam, kde jsem teď 🖤 Nádherný cover od : SamLockhard 🖤

Kdybych vám řekl, že mě zabily mé vlastní básně, asi byste mi nevěřili. Určitě bych vás ani nedokázal přesvědčit, že jsem nevědomky zkrátil život několika lidem. A to všechno se mi povedlo, aniž bych se dotkl jediné dýky nebo lahvičky jedu. Neušpinila mě ani kapka krve. Začal jsem s dobrým úmyslem - chtěl jsem bavit lidi a dát jim naději, kterou v tomto nečestném světě tolik potřebují. Místo toho jsem se stal loutkářem. Tahal jsem za vlákna, hrál si s osudem. S lidskými životy. Nechtěl jsem to dělat, nevěděl jsem o tom. Nakonec jsem za sebou nechal řádku mrtvých, bezduchých těl. Byl ze mne vrah. Avšak po mých rukách netekla krev, nýbrž inkoust.