,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce

Ani jeden z nich neslyší, jak srdce toho druhého hlasitě a rytmicky bije, když jsou spolu. ... Každý z nich žil svůj vlastní život. Dokud se nesblížili, nevěděli, že bez toho druhého jejich život postrácel smysl. Philip byl přesně ten typ kluka, který se snadno nechal ovlivnit okolím. To ona byla jiná. Byla svá. A to se mu na ní líbilo. On byl duší sportovec, choval se tak, jak se od něho očekávalo, aby byl stále oblíbený a snažil se si svoji "slávu" udržet. Jejich škola byla jedno velké klišé, zatímco Mellanie jako kdyby do něho nepatřila. Jakoby si svět okolo sebe sama představila a žila v tom svém světě, nikým neovlivňována. Proto jí chtěl být co nejblíže. Toužil po tom dozvědět se, jaký je ten její svět. Jaký to je nevnímat ostatní okolo sebe. Jaké to je žít v představivosti. ...