Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017

Ani jeden z nich neslyší, jak srdce toho druhého hlasitě a rytmicky bije, když jsou spolu. ... Každý z nich žil svůj vlastní život. Dokud se nesblížili, nevěděli, že bez toho druhého jejich život postrácel smysl. Philip byl přesně ten typ kluka, který se snadno nechal ovlivnit okolím. To ona byla jiná. Byla svá. A to se mu na ní líbilo. On byl duší sportovec, choval se tak, jak se od něho očekávalo, aby byl stále oblíbený a snažil se si svoji "slávu" udržet. Jejich škola byla jedno velké klišé, zatímco Mellanie jako kdyby do něho nepatřila. Jakoby si svět okolo sebe sama představila a žila v tom svém světě, nikým neovlivňována. Proto jí chtěl být co nejblíže. Toužil po tom dozvědět se, jaký je ten její svět. Jaký to je nevnímat ostatní okolo sebe. Jaké to je žít v představivosti. ...

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)